Myšlenka o bydlení...

...nás zavedla do obchodu  za Prahu. Máme to kousíček od malé Elen a její velké ségry Mišky. Učinili jsme tak již koncem minulého měsíce ale fotky pod záplavou dalších z jiných akcí byli téměř zapomenuty.

Upozornila jsem předem asi třikrát svého muže, že se v našem případě bude jednat pouze o návštěvu inspirativní ale už když jsme vešli dovnitř, tak jsme zjistili, že by se nám pár kousků líbilo. Některé by u nás doma dokonce seděli ..a to zejména dle mého uvážení ...jako prdel na hrnec.

Mému muži se moc líbily lampy...

já hledala ...čtenář promine...prdlou židli. Mám takovou představu, že bude nějak netypická. Nepotřebuji ani nechci u svého psacího stolu,( který ještě také nemám :o)) klasickou kancelářskou židli. Hledám něco co bude mít vtip a to i za cenu, že nebude dvakrát pohodlná :o))) Muž si mě dobírá, že by byl nevhodnější býk vytesaný ze dřeva a aby zas tak netlačil, tak bych mu muhla hodit na záda kůži z ovce :o))) no asi tak nějak . Tenhle kůň mě rozesmál...vzpoměla jsem si jak jsem se v hodinách tělocviku vždy opotila, když jsme měli skákat přes kozu, natož koně...že bych si ho pořídila jako jakousi trofej...či psychotepeutickou pomůcku...jakože jsem to nakonec ve stáří dokázala :o)))

Musím popravdě říct, že prdlé židle zde opravdu mají, některé natolik, že by mi i vyhovovali. No rozhodně ta bílá, plechová by mohla jít hned se mnou, nebo sezení ala traktor?

Největší překážkou,  proč jsem se nevyřádila jsou opravdu finance. Když nastane podobná situace si říkám, jak by byl můj život snadný,  kdybych místo svého koníčka třeba háčkovala. Zatím ...asi...bohužel,  jsou pro mě mnohem větším lákadlem takové ty černé potvory z Fotolabu a že takový minimálně ještě jeden mám, tak šup zpátky na zem  a šup do Ikea :o)