pondělí 29. července 2013

Elektrikář

Poslední chvíle dovolenkového dne, který už vlastně dovolenou ani není, když večer musím na noc do práce. Každopádně, ty poslední a vzácné chvilky volna mi přerušil nejdřív pan elektrikář.
Co se dá dělat, když má na naši domácnost čas zrovna dnes...navíc to vedro. Dobrá přikrýváme co se dá,bude se totiž sekat či spíš vrtat do zdi....všude bordel.
Pana elektrikáře ale máme rádi, není zas tak drahý, pracovitý ale co je důležitý, že je cestovatel. Tak trošku dobrodruh, který si jednou za rok koupí letenku tam a zpátky a s baťohem na zádech cestuje po různých zemích...třeba byl v  Indii, nebo Nepálu.
Moc dobře se jeho příhody z cestování poslouchají a sní se potom.
 
Pak se vzdaluju do naší ložnice...je na sever ale v tom vedru už to začíná být jedno ale není tam prach...a tam žehlím. Žehlím, protože jedna velký výhoda uplynulých dní byla, že prádlo krásně schlo. Ovšem s žehlením to jde hůř, tak hromada rostla a rostla. Inu pustila jsem se do práce a celou ji zlikvidovala do úhledných komínků. A ještě probrala skříně, vyházela nelítostně to, co zabíralo akorát místo...včetně plné tašky blbých ponožek.
A jak jsem schvácená u prkna,  volal kolega. Ten mi zkrátil ten poslední den volna o hodinu, potřeboval něco zařídit, tak sice nerada ale jdu do práce dřív. Doma nechávám svého muže a bordel. Achjo, tolik jsem si toho naplánovala ale počasí mému vysedávání u šicího stroje ani dalším aktivitám nepřálo. 
mám nový monitor...jsem rozhozená z rozhozená z barev...musím si vyměřit čas a poladit, jinak je to úleva, hledět na velké obrázky, i ty moje :o)
V práci na teploměru 32,4 .... po chvíli  pohroma, voláme hasiče....leje jako z konve, konečně déšť a mírné ochlazení

neděle 28. července 2013

Zase ten puntík...

 ...tentokrát v ložnici.
Velké horko, že nás ani voda v Klánovicích neschladila. Lidí hafo, čili hlava na hlavě. I sama pokladní nás upozornila na stav, dokonce říkala ať jdeme někam jinam. Ale kam?
No nic, navečer nás to báječné letní počasí přinutilo navštívit klimatizované nákupní centrum. To byla úleva. Něco jsme snědli a pak jsme si koupili ...povlečení, které jsme vyhlíželi dlouho. Není z těch levnějších, tak trošku čekali i na slevu :o))  Popravdě jsem se bála materiálu....že bude dlouho schnout a že po vyprání bude hodně zmačkané. Ach to montežehlo.
Naštěstí je vše o.k.  Možná na schnutí bude potřebovat o kousek víc času než to bavlněné ale ne zásadně. A žehlení není myslím třeba vůbec. Vyprala a hned povlíkla, je to myslím tak akorát. A naši ložnici to moc sluší :o)
A ještě krom rámečku (rozbila jsem sklo a myslím, nemělo by cenu vyhledávat v našem okolí sklenáře) šedý sedák. Je báječný, opatřený protiskluzovými puntíky a sedí se mi u PC mnohem líp.
Tedy, mnohem líp se mi bude sedět až budu mít pořádnou židli...už ji mám vyhlídnutou ...designovou (budu muset trošku víc pracovat :oD) ale sedák uplatním i potom.

Nebýt toho úmorného vedra, trávili bychom večer úplně jinak. Kulturně. Původně jsme  chtěli na Loď Tajemnství bratří Formanů. Večer tam hrál Mário Bihári. Tak nic, příště

sobota 27. července 2013

Výročí borůvkové....







 ...než jsem ho upekla...

 ...můj muž někam odjel a pak se vrátil s  kytici...řekla bych až nadměrečnou :o)))...
 ...ty bílozelené obsahovala i moje  svatební kytice....



 
 
 ...večer jsme měli jít na večeři...jen my dva...na místo činu zde . Přišla ale SMS od našich sousedů, kteří  nám tu loňskou oslavu "zpříjemnili" svou přítomnosti :o))) zde. A tak jsme se příjemně bavili v jejich společnosti, proč taky ne,  když jedni z nich slavili výročí svatby taky.... třicátéprvní.
Byl to báječný večer....a večeře ve dvou nás čeká v jednom z příštích...doufám maličko chladnějším dni :o)

 

Výročí ....

...to naše...
 
 
 

...a tak jsem NÁM pořídila novou ...

...snídaňovou sadu...hrníčky s talířky jednu mističku, vše ve tvaru rybičky...
.....jsme totiž Karáskovi :o)
A co k tomu ještě říct, že se nám spolu žije hezky...přes všechno a všechny názory cobychomměliineměli...žijeme si svůj společný život celkem šťastně. Pořád nás baví (nejen) sedět u jednoho stolu, pít Dimbulu Uduwelu, nebo kávu a povídat si. 
Ty společné snídaně mají něco do sebe :o)


Takže...u mě dobrý ...vlastně taknějak  pořád  lepší :o) 
naše svatební oznámení

pátek 26. července 2013

Look

 Spíme takhle: Toník v pracovně, Miška s dědou v ložnici, já v obýváku na gauči. A Holynky nejdřív šup pod postel aby mohly Mišku celou noc hlídat. A ráno ...tohle jsou snímky jen  pro velké milovníky psů ...ostatní brrr, já to chápu. Léta jsme to tak měli, jenže pak se narodila Nela a vůbec se nás neptala jestli může nebo ne. A tak jsme přivykli. Člověk přivykne ledasčemu :o)
A tenhle nový Look....


...patří naší slečně....koupili sukénku a k tomu laky na nechty....

...a raneček...jakjinak s puntíčkem ....


...a ještě zdravotní pantofle (nějak nám princezna šmajdá :o) )a  nové botky, v bílé barvě měli už jen malou velikost ale růžové taky dobrý...k něčemu jinému....
...vlastně jsem ji chtěla koupit i moc pěkné triko...do barvy, jenže byl na něm obrázek opice...vtipný...hmmm tak si ho babi kup pro sebe, řekla modelka :o)))
Opolední koupačka v Klánovicích, ta voda je řízná a přechod přes ledovou sprchu do bazénu ještě říznější ale zase je tam čistá voda co osvěží. V tomhle vedru ideál.
Opět jsme na dece četli časopisy 21století. Míša moc ráda nasává nové informace, tentokrát o vesmíru...fascinující vesmír...nechápu jak holku může fascinovat něco takového...délka  "vesmírného metru" a pod.
Večer jsme dítě odvezli mamince. V sobotu odjíždí totiž na tábor.
V Drahau jsme  ještě stihli kraťoučké mazleníčko  s Elenkou pak už ale šla rozmrnkaná spinkat.  Opekli buřty, ochutnali ovocná piva,  popovídali. Moc příjemné.  Doma před půlnocí. Toník nikoliv.
článek v časopise 21 století, březnové číslo...zajímavé :o)
 

čtvrtek 25. července 2013

Holynko,


... tobě je sedm let, to je  jako  čtyřicetdevět lidských....hmmm,  tak to Holynko prožíváš krizi středního věku !
:o)))) ....milujem ty Miší komenty :oD


 A tak ráno pohodička, Toník s Míšou povídali vtípky. Miluju tyhle chvíle i když občasné pošťuchování se mají rádi. Toník se na Míšu těšil ale včera dorazil pozdě, už spala. Ráno si to užili ale pak musel do práce a my ....
 
 ...nechali dědu aby v klidu udělal svou práci a šli jsme konečně na výstavu  do Malostranské besedy s názvem VikýřePlay ZDE
malovat na Golema bycch vydržela hodiny

A užili jsme si ji. Doporučujeme všem, malým i velkým, je to báječná záležitost. A ty výhledy  na Prahu. Navíc, kdo rád fotí  a troufá si, probíhá soutěž o nejlepší foto z výstavy. Můžete se zapojit .

Vodní zvon, Míši oblíbený...s Levithanem si náramně rozuměla, dovedla zvon rozeznít tak, že se v něm vytvořila vodní fontánka.
 








 

 







Cestou domů jsme se stavili na Černém mostě. Probíhala jakási akce...nabídka taneční školy pro děti i dospělé. Miška byla ve svém živlu, nechtěla se hnout :o))) ale potom jsem ji odlákala na menší shopovájí...úlovky až zítra. Večer pro nás přijel děda, nakoupili a dom.