Poslední chvíle dovolenkového dne, který už vlastně dovolenou ani není, když večer musím na noc do práce. Každopádně, ty poslední a vzácné chvilky volna mi přerušil nejdřív pan elektrikář.
Co se dá dělat, když má na naši domácnost čas zrovna dnes...navíc to vedro. Dobrá přikrýváme co se dá,bude se totiž sekat či spíš vrtat do zdi....všude bordel.
Pana elektrikáře ale máme rádi, není zas tak drahý, pracovitý ale co je důležitý, že je cestovatel. Tak trošku dobrodruh, který si jednou za rok koupí letenku tam a zpátky a s baťohem na zádech cestuje po různých zemích...třeba byl v Indii, nebo Nepálu.
Moc dobře se jeho příhody z cestování poslouchají a sní se potom.
Pak se vzdaluju do naší ložnice...je na sever ale v tom vedru už to začíná být jedno ale není tam prach...a tam žehlím. Žehlím, protože jedna velký výhoda uplynulých dní byla, že prádlo krásně schlo. Ovšem s žehlením to jde hůř, tak hromada rostla a rostla. Inu pustila jsem se do práce a celou ji zlikvidovala do úhledných komínků. A ještě probrala skříně, vyházela nelítostně to, co zabíralo akorát místo...včetně plné tašky blbých ponožek.
A jak jsem schvácená u prkna, volal kolega. Ten mi zkrátil ten poslední den volna o hodinu, potřeboval něco zařídit, tak sice nerada ale jdu do práce dřív. Doma nechávám svého muže a bordel. Achjo, tolik jsem si toho naplánovala ale počasí mému vysedávání u šicího stroje ani dalším aktivitám nepřálo.
mám nový monitor...jsem rozhozená z rozhozená z barev...musím si vyměřit čas a poladit, jinak je to úleva, hledět na velké obrázky, i ty moje :o) |