Zase ten puntík...

 ...tentokrát v ložnici.
Velké horko, že nás ani voda v Klánovicích neschladila. Lidí hafo, čili hlava na hlavě. I sama pokladní nás upozornila na stav, dokonce říkala ať jdeme někam jinam. Ale kam?
No nic, navečer nás to báječné letní počasí přinutilo navštívit klimatizované nákupní centrum. To byla úleva. Něco jsme snědli a pak jsme si koupili ...povlečení, které jsme vyhlíželi dlouho. Není z těch levnějších, tak trošku čekali i na slevu :o))  Popravdě jsem se bála materiálu....že bude dlouho schnout a že po vyprání bude hodně zmačkané. Ach to montežehlo.
Naštěstí je vše o.k.  Možná na schnutí bude potřebovat o kousek víc času než to bavlněné ale ne zásadně. A žehlení není myslím třeba vůbec. Vyprala a hned povlíkla, je to myslím tak akorát. A naši ložnici to moc sluší :o)

A ještě krom rámečku (rozbila jsem sklo a myslím, nemělo by cenu vyhledávat v našem okolí sklenáře) šedý sedák. Je báječný, opatřený protiskluzovými puntíky a sedí se mi u PC mnohem líp.
Tedy, mnohem líp se mi bude sedět až budu mít pořádnou židli...už ji mám vyhlídnutou ...designovou (budu muset trošku víc pracovat :oD) ale sedák uplatním i potom.

Nebýt toho úmorného vedra, trávili bychom večer úplně jinak. Kulturně. Původně jsme  chtěli na Loď Tajemnství bratří Formanů. Večer tam hrál Mário Bihári. Tak nic, příště