57

 co k tomu....
.... lepší 57 než  75...snad
...zatím nic výrazně nebolí a doufám, že ještě to tak dlouho zůstane ...
...osobní dárek sama sobě .... krásná kluba ....
...pozdní oběd u Suma
....a když už jsme byli v CČM a dali si u stánku pořádný presíčko..

 ... odnesli si domů svůj kávovar...ne že bychom neměli...máme takový ten na mletou kávu, jenže údržba a tak...občas  jsme ho vyřadili z provozu...káva stuchla...zalévali ten sypaný děs v granulích....Nespresso nám chutná ...je ze mne velká holka co vyměnila latte za pořádné espresso

Letní slunovrat

 

a já si pletu  "hadovku" :o)

 

A obrázek...takový nabíjející...uklidňující...mám ho ráda...vlastním i plakát ale nikam se mi nehodí...tak aspoň tady ...se můžu kochat, nabíjet ....

Milý Ježíšku

prosím splň mi mé přání. A klidně až v květnu. Já si počkám :)

A jedna pro Marínu milou  na přání :o)

Holy: kontrolu jsem zaspala. Ale vím, že  oční tlak na ústupu. Pořád chuděra nevidí.

A my pořád doufáme.

Chceš ještě ?

 

Dostala jsem jablka ze zahrady. Větší, menší, žádné krasavice i nějaký ten červ a hniloba se našla. Poděkovala jsem a těžkou tašku přesunula MHD domů.
Po příliš krátkém spánku mě napadlo jablka rychle zpracovat. Nápadů bylo hodně ale jak se  po vykrájení ukázalo zbylo jablečných kousků sotva do hlubokého talíře. Inu malá improvizace a tip pro ty co už neví co s jabkama...kteří nemají rádi v moučníku hodně těsta ...kteří mají rádi moučník spíš na lžíci...kteří si na rozdíl ode mne pohlídají troubu :o)
Prohodila jsem je s trochou rozpuštěného másla a pokapala javorovým sirupem (může být i skořice ale ta je u nás zakázaná :o))) přikrýt třeba alobalem a mírně podusit. Odkrýt a nechat vydechnout. Vyšlehat dva-tři bílky s pár kapakami citronové šťávy, postupně vyšlehat lžíci cukru a taky postupně žloutky. Vmíchat lžíci polohrubé mouky. Natřít na jablíčka a posypat rozsekanými ořechy. Péct při 180C asi 8min. (ne jako já :o))) )

Tohle se vůbec nehodí k jídlu ale napsat to chci :o)))
Nela nezvládla tlak ve střevech a vyklopila úhlednou šíšu na rohožku u dveří. Stihla jsem jen zvednou ukazováček a otevřít pusu. Pepa si mého gesta nevšiml a  tou šiškou se  protančil a vyrobil voňavá razítka po rohožce, chodbě i vroubkované podrážce u bot. Já tam pořád stála jak zařezaná :o))
 Pozitivní na tom je (krom toho, že Nela vyměšuje )  že jsem si při likvidaci voňavého představovala tu dávku štěstí,  která na nás někde za rohem čeká :o)

Snít si svůj sen (přemýšlím, že otevřu štítek s tímto nebo podobným názvem...někdy se mi zdají sny tak zvláštní, k mé škodě barevný,   že by to třeba nějakého psychoanalytika mohlo i zajímat :o)))
Zdálo se mi, že na Florenci ve vestibulu upadnul kluk asi 20let s prknem v ruce na obličej...neznám důvod jen jsem ho zaznamenala v davu lidí jak bez pudu sebezáchovy padá jako to prkno přímo na obličej (drogy ? nevím). Na podlaze pod jeho obličejem se objevila tmavá skvrna.
 Kluk se po chvíli oklepal, vstal, zavrávoral a chtěl odejít. Straaaašně moc jsem chtěla utéct a dělat, že jsem to neviděla. Přesto jsem vykročila směrem k němu a přinutila ho aby si sednul....a vůbec jsem nevěděla jak  pomoct...jak podat první pomoc, kde třeba vzít aspoň led...a strašně rychle jsem se probudila...a teď musím zjistit, myslím ve skutečném životě a ne ve snu,  co v takovém případě je nejlepší udělat.