Karkulka

už dlouho nosím nápad v hlavě.

K akci mě přiměl košíček, který jsme s mužem nedávno koupili na trhu.

Nejdřív jsem hledala návod, který by odpovídal mé představě.

Pak jsem hledala přízi.

 Tu správně červenou.

 

Aby byl pláštík lehoučký musela jsem vyloučit bavlnu.

Z akrylu se mi už popravdě moc plést nechce.

České merino nemá právě tu správnou červeň.

Chvíli jsem si dokonce pohrávala s myšlenkou, že plášť pro Karkulku nebudu plést ale šít.

 Jenže jsem si vymyslela právě ty lístečky na konci vázání

 A tak jsem nakonec zvolila přízi Soft Donegal. Odstín Cardinal Red .

 Na lístečky jen kousíček zelené Killala.

Uháčkovala jsem pro zjemnění i maličkou kytičku. Zatím jednu.

 

 Ještě nemá své pevné místo. A možná budou dvě.

Základní návod je LITTLE RED CAPE designed by Erika Flory.
Přidávala jsem oka, protože jsem pletla na jehlicích č. 4 a ne na č. 5 jak je uvedeno v návodu.
A také z tenčí příze.
Upravovala jsem dolní část pláště zkrácenými řadami aby měl podolek. A nebyl jen tak rovný.
Kapuca je taky pletená jinak. Je v každé druhé řadě přidáno jedno oko z každé strany značky.
Rozpletením. Vznikla tak kapuce až skřítkovsky dlouhá :o)
Šňůrky-dutinky jsou pletené dle tohoto návodu
Lístečky jsem si našla někde na pinterestu ale nakonec jsem pletla jen tak pocitově.
A to mě baví nejvíc :o)
Celý plášť váží  jen 112g.

A nyní můžu přemýšlet čím  ještě dál pláštík doplnit.
Nabízí se sukénka.
Nebo alespoň bílá zástěrka s kanýrem.
Také něco do košíčku....
Vlčí čepice pro sousedovic Toníčka
Ještě, že babiček je v okolí dostatek. I já se ráda do hry zapojím :o)
Naštěstí je času  dost.
Do začátku prosince. To bude mít Elenka narozeniny.

A na závěr návod na malou kytičku nalezený na  pinterestu

Organizér

dnes dostal ségru. Jak jinak než punťatou :o)

 Je to taštička na další potřebnosti...háčky, nůžky (ty si ještě musím koupit..nějaké ve stylu :o))) ....nebo i na malé pletení na cesty

 Za tuhle krásnou sadu potřebnou pro mé tvoření děkuji Jitce

 I za čajík, který si vychutnám v poklidu domova :o)

Léto

 se nechce vzdát.
V pražských ulicích je k nevydržení.

Rozmixovala mléko, ovoce čerstvé i mražené a přivoněla vanilkou.

                                                             To   příjemně osvěžilo.
                                                                        Chutnalo

Čtvrtá

Quynn čepice hotová.
Dala jsem si načas.
Někdy to chce.
Jen  lelkovat  a čerpat síly.
Nyní se můžu pustit s vervou do práce. I do koníčků.
S chutí.

P.S. a tahle čepice ještě nemá svoji hlavičku.
Jestli nějakou pěknou hlavičku bez čepičky znáte, tak pište :o)

Dovolená vyšuměla

 ta letní.
Poslední povidloň . Mňam.
Užíváme ještě  jízdu do posledního zeleného stromu.
Za dudákem ještě chvíli dobrý ale pak už jen les billboardů. Bez upravené zeleně. Někde je chyba bych řekla.
Doma ucpaný nos. Bolest hlavy. Padám.
Ale ještě...cestou vyzvednuté jehlice v zásilkovně.
A zase si myslím, že tentokrát už  mám všechny !!!  :o)))
Ale hlavně...mazleníčko  s Holynkami :o)

 

Český Krumlov

 Záměrně jsme do Českého Krumlova jeli dnes, v úterý. Doufali jsme, že zde nebude tolik turistů jako třeba o víkendu. Bylo. Což je z jedné strany hrozně fajn, že lidé z celého světa chtějí k nám do maličkých Čech. Ale z druhé strany se musí člověk připravit třeba na to, že bude nějakou dobu kroužit kolem města než najde místo na některém ze záchytných parkovišť.
Nám se povedlo v blízkosti restaurace u Jelenky

 Musí se připravit na to, že se každou chvíli bude prodírat davem....

 že v domech, které jsou opravdovými skvosty se najdou obchody, které prodávají věci nehezké

 že se vám nepodaří fotit z místa ze kterého by to bylo lepší, protože nemáte dostatek trpělivosti a "fotografů" je zde opravdu hodně

 

 že se člověku nepodaří vidět všechno co si naplánoval jako my jsme nestihli výstavu krojů

 že v pískovišti najdete divné věci

 Ale Krumlov je prostě pohádkové město. Rozhodně ráj pro vodáky

 některé uličky jsou tak snové, že vám zvědavost nedá

  některé stavby jsou tak zajímavé, že je nikdy nepřestanete obdivovat

Český Krumlov je prostě pohádka

 ve které najdete dvůr, ve kterém žijí stará řemesla

 voní mýdla

 v nedalekém obchůdku si můžete zkusit psát skleněným perem

 a zase se kochat okolím

 vzpomínat na chvíle když....

 ochutnat palačinky, které jsou prý nejlepší...rozhodně jsou jedny z největších

 Známých a doporučovaných hospod a hospůdek je zde hodně.
Já vám dnes představím místa, kde nám je moc dobře. Kde má našinec šanci trošku vydechnout. Ono putovat celý den v davu není příjemné.
Takže naše oblíbené místo je čajovna. Dobrá čajovna.

 když máte štěstí jako my dnes, můžete spočinout na zahradě

dámské WC

 ale i interiér je zajímavý, příjemný a provoněný

 Nám se líbilo venku ve stínu velkých kaštanů

 a pokračujeme dál

 uličkami

 a podloubím

 a když už opět cítíme únavu, tak podél této zdi ...

 v Pivovarské zahradě se otevře pohádka ze všech nejpohádkovější

 kavárna v zahradě...tak se jmenuje

 myslím to nej místo, kde se z vás může stát i provazolezec

 kde je vše co potřebujete

 kde se člověk cítí jako v opravdovém ráji

 kde jsou milá zákoutí

 žádný povyk ani davy lidí

 a odkud se dostanete ven na Náplavku

 

 tam jsme ještě chvíli poseděli na lavičce a kochali se výhledem na protější břeh

 a opět se vydali do ruchu města

 navečeřeli jsme se ve vegetariánské restauraci Laibon na protější straně Vltavy. Je to taky dobrý tip pro ty co nemusí pořád jíst jen maso. Bylo zde sice dost hostů ale ne zase tolik jako v jiných restauracích. Jsou zde i krásné a prázdné ale tam my nechodíme protože cena za jídlo a výkon kuchaře není to co by z nás udělalo spokojeného zákazníka.
Prošli jsme tedy restaurací na zahrádku přímo u Vltavy

 palačinka se špenátem a sušenými rajčaty byla opravdová lahůdka

 halušky s bryndzou, sice nebyli úplně podle manželovo gusta ale praženou slaninu si musel domyslet :o)

 večeříme už hodně pozdě a sledujeme plovoucí vory

 v nočních hodinách se vydáváme zpět na parkoviště

 užíváme si už téměř vylidněný Krumlov

 Zaplatíme parkovné za necelého půl dne

 . Dobrou noc Krumlove a zase někdy ahoj