Život v kleci

Nela na klec během pobytu na klinice evidetně přivykla.  Noc jsme tedy měli klidnou. Odvezla jsem si ji do ložnice k posteli abych ji tuatam mohla kontrolovat ale ona klidně spala. tak jsem pak i já opět spokojeně zabrala.

V kleci je spokojená ...mimo ní trošku nejistá.  No, Holynka Nelu miluje a jistě by ji nechtěla ublížit ale je taky pravda, že je to trošku hromotluk. Taky nechápe co s Nelou je a je z toho paf i haf. A pořád k ní čuchá. Taky ji berou mateřské pudy. Venčit se vůbec nechce, jen vyběhnout a zase opět zpátky. A to ještě než jsem se obula a vzala klíče tak dvakrát vběhla domů aby zkontrolovala Nelu.  Holy je prostě báječná máma.

Nelynku občas na chviličku vyndám z klece ven. To když  se mi zdá, že jí je příliš horko a na podlaze se ochladí. 

 Chtěla na balkón, tak jsem ji tam odnesla. A  bylo jasné proč. Je to čistotná čubinka. Na balkoně ale výheň tak rychle domů do obýváku, kde dokonala co započala. Následovalo sprchování a pak zase tlačila ...zase sprcha...pleny...prostě je to nyní naše chlupaté mimi :o)

A opět klid na lůžku. Tam je to asi nejsprávnější. Dle lékařů i Nely samotné.

´Opět vám všem děkuji za krásné komenty. Pomáhá to, prosím držte pěsti dál ať je cesta k uzdravení co nejrychlejší, děkuji :o)

A protože jíst se musí, tak dnešní večeře pečené brambory na kmíně, kuřecí játra na cibulce a zelené paprice a ajvar.