Tak co

 ptají se mě shovívavě všichni zajíci, kteří zaznamenali změnu mého čísla.

Tak to číslo myslím, že jsem v zásadě pořád stejné. A pouštět se do nějaké bilance dnes, když mám po čtyřech nočních ? to nedám. ¨
Nedala jsem ani chůzi z Rajské domů. Chtěla jsem si to nejdřív vyčíst ale vzápětí jsem si odpustila.

Nemám čas protože chodím do práce. A za to jsem ráda.
Mimochodem  tam se děli věci.
Jeden tiskový mluvčí prohlásil, že náš podnik čeká velká zkouška. Na venkově zvaném Letňany bude velký koncert "ÁCéDéCé".
Všichni jsme nevěřícně čuměli. Na něj i na  ty kvanta chodících  triček.  Prostě fandové.
A Axl prý zpíval jako bůh a bylo to dobrý. I pro nás. Ač v jiných uniformách než měl on.

Na téhle fotce jsou taky jiné . To by se naším klientům líbilo

Ale zatím máme  staronové uniformy. A my sme si jako každý rok jeli nafasovat jedno ráno.
Tuším pondělní.
 Taknějak klasicky ve stejné sestavě...domluvíme se a jdeme. A  někdo jede .
Máme se rádi jako sůl . To je naše heslo.
A já mám radost, protože nové boty mě netlačí.

 

Přemýšlím jestli přece jen se v mém životě nevyskytují zásadní změny. A ani ne.

Pořád jsou v naší rodině jedinci, kteří se dokonce tak prazvláštně seskupili. Vyjíždí...jinak to neumím nazvat...na (do)mého muže.

Za těmi ataky je už hodně probdělých nocí.

Tentokrát mi můj muž  zavolal v noci do práce aby mě "potěšil" a poreferoval  "co zase "

Dal si paňáka Metaxy  a šel si lehnout.

Spal a klidně odfukoval ještě ráno když jsem dorazila domů.

A já mám takové svědění sednout a napsat dotyčným, že už to maj blbý.

Že už nás to nebere a měli by vymyslet něco nového.

A taky jim chci poslat pár fotek.

Jak se hezky objímáme  a máme se rádi .

Protože to tak je.

A taky přemýšlím, že bych takovou rodinnou anabázi mohla prodat jako téma do nějakého seriálu.

Hororového.

Vydělat ...na tom.  

Ale kdo by se na to díval ?

 

Jahůdky.

Ta první fotka je zmrzlina pro kterou skočil můj muž.

Máme tady u hřiště takový zmrzlinový stánek.

Tam potkáte  sousedy - kámoše, kteří vylézají ze svých panelákových buněk.

Gábinku tam ale už asi nepotkám.

 Já měla dnes  chuť ale ne sílu vstát a jít...dvě noci za mnou a dvě předemnou...

Mimochodem tu retro termosku jsme už chtěla vyhodit a manžel ji vlastním tělem zachránil.

Nojo ne vždy mívám ten správný názor.

 

Jahodami mi udělal radost i dnes.

Skutečnými. Českými.

Já se pořád raduju.

 

 A když zjistím, že jsem minulý týden kvůli Elence koupila 30ti % šlahačku A zapoměli jsme na ni. Dnes to byla radost velká.

Vymrštilo mě to zjištění  k  akci.

A to jsem si říkala, že dnes nebudu nic dělat.

Tak dělala.

Ušlahala jsem šlahačku.

A taky pověsila dvě pračky prádla.

A taky mrskla na pánev kus lososa.

Ale to až večer.

A hlavně jsem si báječně naplánovala návštěvu lékařky.

V 11 hodin dopoledne.

Dokáže si to někdo představit ?  po čtyřech nočních ?

nedokáže !

No tak hlavně, že jsem v pořádku. Zdravá. Hurá

A taky jsem popřála všem Janám, které znám.

I vám přeju.

A poklábosila s Ženou.

 Samozřejmě  jsem taky  pletla.
I když levá ruka bolí. Důsledek odběru krve se už hojí.

Na prstě pravé jsem si vyrobila otlak. Pletací prstníček  Ten nevyfotím , jsem pořád pravičák.
Chvíli mi trvalo abych jehlice uchopila jinak. Mě prostě nic neodradí. Ani bolest.
A vyrábím si pletací otlak na jiném prstě. Jako kytarový virtuóz. Ale ne na všechno mám talent.
A prsty   pak budu  střídat.
Na rozdíl od kytaristy mám hmatatelný výsledek.  Prozatím jednoruký. A netleská.

A ještě mi udělal radost takový sušák na svetry. Párkrát jsem přemýšlela doma nahlas.

Asi bude fajn.

Ale nejvíc, že ho mám. Že na mne myslí. ¨

Děkuji