rozlepím oči a vidím pod silným závojem jejich řas naštvané rudě namalované rty i houpající se velké kruhy v uších kousek níž skrz krajkové tílko černou pušapku dál nekloužu, protože červené jehly jsem slyšela když cupitala abychom stihly vlak....
A tuhle ráno:
"kráva !"
škubnu sebou a rozhlédnu se...ono v pražské MHD je možné ledacos
" co si vůbec myslí...volala holce jak se jako má...to jako nás teď bude otravovat? "
"co ti vadí?"
"strká rypák do našeho soukromí!"
Nějak nestíhám. Své povinnosti ani koníčky.
Dala jsem si závazek, že nebudu rozpracovávat další pletací pokusy.
To by bylo v mém případě šlendriánství.
Říkám si ...tak maximálně dva.
Tak alespoň vzorek na ten třetí.
Zažila som už všetko, tak sa ničomu nečudujem..., len asi tomuto: ak má niekto pozitívny prežitok, prečo sa vráti dobrovoľne k tej ,,slepej uličke,, ...?
OdpovědětVymazat