Je krásný, na omak příjemný, veliký, teploučký a hlavně....puntíkatý !!!! ano je to tahle krásná deka
Marci udělala jsi mi moc velkou radost. Děkuji, že máš pochopení pro mou úchylku :o) a děkuji, že tam někde v zeleném Irsku na mě myslíš. Těším se na naše opravdové setkání.
A ještě pár slov
Dnes jsem zjistila, že již 24. 1. 2015 uplynulo pět let od doby, kdy jsem začala psát svůj první blog ARANEL .
Asi tisíckrát jsem chtěla se psaním skončit, protože někdy prostě slova bolestně dochází. Nebo jednoduše neexistují ty správné, které by vyjádřili to co cítím. To samé platí i o focení, oko v hledáčku vidí něco jiného a ta černá potvora si fotí co chce.
Bylo i pár okamžiků, kdy jsem uvažovala o zamčení blogu. Jenže.... to není moje cesta.
Moje cesta není ani psát třistašedesátpětku. Je to s ohledem zejména na mou práci příliš zavazující. A nerada bych se tím co dělám stresovala. Já všechno co dělám, dělám moc ráda. A tak je to správně, protože člověk aniž by si to plně uvědomoval... šíří tu radost dál.
No a přiznávám, uvažovala jsem že svou Aranel na cestě uzavřu a vytvořím blogů víc....jeden zaměřený na kulturu o návštěvách divadel, koncertů - zejména o Barování, jeden fotoblog, jeden o plemeni Dandie Dinmont terier tj. nejen o našich Holynkách, o ručních pracech a domově, o naší rodině i o vaření.....
Jenže jsou dny, kdy něco dobrého uvařím, uháčkuji čepici kterou vyfotím na hlavě naší Holy a večer jdu do divadla :o))
Nechám raději blog tak jak je. Je o mně a o všem co ke mně patří. Co mě baví, trápí a co mi dělá radost. Bude dál o mém životě. Vždyť je určen čtenáři číslo jedna a tím jsem já sama :o)
Samozřejmě je zde vítán každý koho má cesta baví. A ten kdo zanechá svůj milý komentář nebo mě jinak osloví mi přímo zdokonalí den, cítím čistou radost.
Blog mi samozřejmě vzal hodně času. Vrchovatě mi ale tu ztrátu vynahradil v podobě virtuálních a hlavně skutečných přátel, které bych v běžném životě nejspíš nepotkala. Děkuji
Amen... :))
OdpovědětVymazatMyslim ze takto podobne premysla vacsina blogeriek a nakoniec sa nastastie nic nezmeni...semtam dlhsia pauza z dovodu nedostatku energie asi rychle prejde... Tesim sa..
Áno áno je to taký proces :o))) však aj ja sa teším :o)
VymazatAranelko, gratuluju ke krásnému výročí blogu. Moc se přimlouvám za zanechání blogu v takové podobě, jako je teď. Ta směs všeho mě děsně baví a dělá blog zajímavý a originální :-).
OdpovědětVymazatAli děkuji. Však ty už taky táhneš pár let což ? :o)
VymazatTak jsem se šla podívat, jak dlouho vlastně a s překvapením jsem zjistila, že to 10. ledna bylo 5 let! Ale nějak cítím v kostech, že už bude konec.
VymazatTak ty jsi ještě služebně starší než já ! :o)))) Ali to já cítí v kostech taky a pak si říkám, napíšu ještě tohle ...... :o)
VymazatAri, jsem dá se říct pravidelnou čtenářkou tvého blogu a to už rok. Vlastně od té doby, co jsem svět blogu objevila a musím napsat, že bys mi v blogovém světě chyběla.Tvůj blog se mi moc líbí a je mi i inspirací a tak do dalších let přeji pořád kupu čtenářů a radost z psaní...Měj se moc krásně.. Inka
OdpovědětVymazatInko děkuji za komentář. Sleduju také tvůj blog moc ráda, však i ty máš záběr pěkně široký :o))) Moc zdravím
VymazatAranel, päť rokov je dlhá doba a ja som nesmierne rada, že si môžem Tvoju rozmanitú cestu prostredníctvom Tvojich príspevkov preskúmať. Vďaka. Andrea
OdpovědětVymazatAranelko, padla mi čelist - pět let píšeš blog? To tě virtuálně znám už pět let. :) Jsem ráda, že je tvůj blog takový jaký je. Jsem ráda, že jsem tě před těmi pěti lety virtuálně poznala. Krásný každý den následující - ať už háčkuješ, vaříš, vyrážíš za kulturou nebo jakkoliv jinak žiješ. :o) Doufám, že nám někdy vyjde čas na nějaké to společné kafe nebo tak. :oD
OdpovědětVymazatP.S. zásilka z Irska je prostě dokonalá - ať žijou puntíky!!!