sobota 4. května 2013

Konvalinka

...ta skutečná, živá kvete v tomto období. Jenže, mě nemoc ještě pořád kosí a brání mi okukovat okolní zahrádky a parky. A tak se nedá nic dělat, okukuju to co mám doma. Tak třeba tuhle skleničku či skleněný hrníček ? Neznám úplně  původ ale vím, že jsem skleničku kdysi dostala od svého tatínka. Byl to výchovný tah. Jednalo se o mou ústní hygienu. Malá Aranel v ní měla kartáček na zuby :o)
V dospělosti  jsem byla podstatně opatrnější. Sklenku  za tímto účelem nepoužívali ani moje děti a ani vnoučata. Mám ji ve vitríně a občas vzpomínám a také se kochám :o)




9 komentářů:

  1. Sklenička je náádherná. taky bych ji nepoužívala na čištění zubů.

    OdpovědětVymazat
  2. V lese v trávě spinká
    bílá konvalinka.
    Zvonečky má, nezazvoní,
    ale za to krásně voní.

    Musela jsem to napsat :). Je to první básnička, co se naučila moje dcera a navíc pro krásné hrnečky mám slabost. Moc ráda nakukuju a přeju brzké uzdravení ;). Nika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    2. Trošku jsem to popletla a raději vymazala :o)))
      Moc děkuji za básničku, to je milé :o) Děkuji i za přání k uzdravení, snad už to dám.
      Nakoukla jsem zvědavě k tobě, moc pěkný blog...krásné fotky !!

      Vymazat
  3. Máš krásnou vzpomínku.......
    Chtěla jsem ti jen říct, že jsem dnes zaklekla a vlastním nosem očuchávala tu vonící krásu na zahrádce..... hůůůůůůůůžasnáááááááááááááááááá :)
    užij si příjemně zítřejší volno :)

    OdpovědětVymazat
  4. Páni, to je nádhera.....
    Ajka

    OdpovědětVymazat