Zelený

 

 čtvrtek začal zahraničením.
Vlastně v noci. To si Nelynka zavzpomínala na své štěněčí časy. Ona prostě moc ráda zahradničí.
V pelíšku byla zemina i rozkadeřený kadeřávek. Že bych to mohla vyfotit ...pro pobavení čtenáře mě napadlo až když jsem vše uklidila. Tak příště.

 Bylinky prostě máme. Máme je rádi. To pravé jaro začíná , když si na chleba nasekáme šnytlík,
Máme i stévii...všechny rady ohledně pěstování a taky používání v kuchyni sem prosím :o)

 A jedno velké uffff...zelená zdraví

 A také moc příjemné setkání. Poprvé. V mé oblíbené kavce
Jsem moc ráda, že jsem poznala osobně člověka, který má stejného koně jako já. A samozřejmě je zkušenější s širokým rozhledem.  A tím pádem se mám od koho učit. A  to mě baví a těší a tak vůbec....nabitá energií jsem a už se těším na další setkání....setkávání.
A možná i cestu.

Aby zelený den byl dokonalý nesměla chybět čokína, kterou máme moc rádi.

Večer jsme měli spolu odletět.

Let se málem zrušil, protože jeden člen posádky stoná. Ale prý ne tolik aby se nechal odradit.

To já zůstala doma. Chtěla jsem v klidu dožít dnešní den a teď je mi to trošku líto.

Snad příště ...budu mít certifikát i já.

Dvakrát

dveře a kliky.
Ne vždy je na všechno hned. Peníze i nálada.
Tak konečně jsme vyměnili dveře na WC a do koupelny. Radost nám zkazilo zjištění, že jedny jsou maličko odřené ..kdy a kdo ? když jsme doma dva dospěláci.
Nevadí i tak je to změna k lepšímu.
A velkou zásluhu na tom samozřejmě můj muž...než jsem přišla z práce bylo hotovo  :o)

A dvakrát jsem nebyla nadšena, když jsem se dověděla cenu za opravu svého mobilu. Inu za tu si můžu koupit nový. Budu muset chjo to mi moc dlouho nevydržel.

Inaugurace

 

aneb provazem svázaná ke studiu. Míša.

Nedávno miminko a nyní studentka gymnázia.

Ale je to prima :o)

 

 Užili jsme zábavný večer. Rodina a přátelé.
Jsem moc ráda, že se dospělé děti umí přede mnou odvázat :o)
Odvázala se ale  celá Lucerna. Hromadný  kankán i letkis, krásný program a živá hudba.
nezapomenutelný večer !

 A nás pár trpělivých i vystálo frontu na pana fotografa. A tak se těšíme  z památečních fotek .

 

 

AIR

 k testování přízí jsem oprávněná jako černoušek Bubu ke kvalitě sněhu na horských svazích.
Jenže dotazů na svetry pletené z této příze se množí. A já jsem pod tlakem slíbila. Tak činím po nějakém nošení a vyprání v prostředku (snad) k tomu určeném.

 Svetr tedy vyprán dle návodu na 30C v ruce. Jemně vymáchán. Jemně rukama odstředěn, maličko vymačkán a položen na sušák, kde jsem vypodložila silným ručníkem. To aby se netisklo nic co nemá. Ještě je maličko vlhký a tak proto vypadá jakoby trošku změnil objem, ztenčil se úplet...třeba až doschne úplně a taky se dá "naježit" do studeného vzduchu, bude zase jako nový,  stejně nadýchaný.

 Ale dotazy byly ohledně cuckování...puckování...žmolkování, tak to se nekoná.
I k mému překvapení...ani v místech namáhaných v podpaží a tak.

 Jinak svetr vypráním  maličko povolil...velká škoda, že jsem ho nepoměřila před aby byla informace úplná. Ale celkově je delší. I rukávy. Což je v mém případě...i Míši, která přes zimu vyrostla fajn.
 Nejsem si jistá, jestli je to kvalitou příze nebo spíš mým pletařským neumětelstvím.
Pletla jsem ho totiž taknějak hodně volně. Nyní je už moje práce trošičku o něčem jiném ale pořád je to pletení takové nevycválané...ale na dalších svetrech pro své milé byl úplet už lepší, hezčí...myslím, že časem dám i já hezký svetr :o)

Tento svetr je takový můj první počin co se týká vyplétání vzorů ...fair isle...to si sem poznamenám, že jsem pletla způsobem takovýmto:..pustila jehlice abych volnýma rukama přehodila klubíčka z leva doprava...upletla třeba dvě oka...pustila jehlice a přetočila klubíčka z leva doprava...upletla tři oka...pustila jehlice.... :o))) ale dala jsem to...být býkem  se někdy hodí.
Odměnou mi byl komfort i v těch nejstudenějších dnech protože svetr z příze AIR je teploučký, hřeje doslova   jako kamínka.
Je lehký a rozhodně nekouše ani toho největšího cíťu. Tož tak.

A možná je tento příspěvek o radách zkušených...jak, v čem, na čem sušit.....jak prostě pečovat o svršky, které jsou nejen ručně pletené z přírodních materiálů.

Co s tebou ?

 už se vám stalo, že jste si koupili materiál na "něco" a to právě to "něco" vás vůbec nenapadá ?

klubíčko má 450g (50g 130m) třeba vás něco napadne :o)

Jo a spíš bych to viděla na pletení

Novou barvu...proužky....má i moje hlava. Rozuměj vlasy z Rohára. Odbarvené proužky magik přípravkem vytáhla spíš moji barvu vlasů, než obarvila na žluto.
Spokojenost veliká. Už to chtělo, pačes jsem měla na hlavě po tom týdenním válení v posteli nepěkný :o(((

Holčičí

 

v posledních letech, když u nás klepe na dveře jaro....mívá růžový kabátek :o)

Růže od muže.
A růžovou kyti jsem si pořídila sama. Prodávala paní u nás v práci. Vzala bych si jich nejraději celou velkou kytici. I s tím kbelíkem :o)

 

 

 

Dokonce i můj nový krém na noc...ač to nebylo v plánu... má růžovou barvičku :o)

Bohužel krom růžové máme doma ještě pořád tu naší nemoc.

Není nám dvakrát.

Já bych klidně i ležela ale už opravdu nemůžu.

To můj muž by klidně i mohl,  jenže poležet nedokáže .

Tak jsem vymyslela  práci  aby aspoň poseděl...tiskne a tiskne moje návody.

Kupované na Ravelry.

 

Netušil co toho mám  ale  chválí, že jsou to krásné kousky :o)

 

Jsou to takové moje pletací plány do budoucna...zatím reálné asi jako let na mars  :o)))

To mi připomnělo, že jsem  zapomněla objednat přízi. Chjo

o

Jo a ještě.... prsimtě ...ty návody jsou moje.

Nerozdávám je ! 

Ani nevyměňuju za nějaké pro mne nevhodné a už vůbec ne volně stažené z internetu.

Tak jo.

 

 

Objednala jsem si jehlice...SNAD už mám všechny potřebné velikosti :o)

S Holynkou večer na veterinu....zlobivé žlázky...pořád něco...už jsme doma a tulíme.

Jo tak dnes do práce

ještě to dnes nebylo nutný. A hlavně, to nebylo dobrý.
Ale nakonec jsem tam jela. A pracovala. Když už jsem tam byla :o)

Mělo to své výhody...jako vše co se nám v životě nelíbí...o tom já bych mohla psát romány.
Takže nemusím poslouchat bumbum vrrrrvrrr páč u nás v domě se pořád někdo zdokonaluje své bydlení. Nejvíc se tak koná, když jsem po nočních a  nebo teď když jsme byli oba marodní a naše bolavé hlavy by za chvilku ticha vraždili.
A možná nám jenom vadí to, že se tak nekoná u nás doma...taky bychom věděli co a kam přivrtat.....no nic.

Druhá fajn věc byla kudrnatá hlava na předním sedadle. Hned  za řidičem.
 Vystrčila bradu z teplého chomoutu abych viděla její bílé zuby a taky mávla dlaní. Ahoooj !

"jsem marodila" hlásím hned, protože vím že už od této chvíle víc neřeknu...nedostanu se ke slovu.
I když, měla bych se zeptat..."jak jste slavili holky narozeniny?" vypadlo ze mne a nyní já zasouvám bradu do chomoutu...svého.
"...jooo dobrýýý "
ještě se nadechnu a vykřiknu z tepla "stihla jsi všechno nachystat?" howgh
"jooo, jídla bylo fakt dost....prsimtě ona přinesla ještě řízky. A bábovku upekla, to víš paní dokonalá!  ... nesla jsem ti kousek ochutnat ale tys nebyla, no tak ji sned kolega "
"hmmm"
"ale jo tak jako dobrý, vlastně všichni seděli a jedli. Táta zase trapnej. Simtě on ji snad i políbil, tak nějak letmo na tvář ale všimla si  toho i holka ....no trapnej je ten náš dědek"
"hmm"
"ale holka spokojená. Dostala dárky a líbilo se jí jak nás bylo hodně u toho stolu....pak si šly hrát s těma dětma do pokojíku, my kafe ....jo dobrý no "
"tak hezký den ! "
"tobě taky čau!"


Jo a můj mobil je od včerejšího odpoledne v servisu. To jsem tedy zvědavá jestli mi ho opraví. A za kolik

eL a Jé

Dnes ráno je už nad slunce jasné, že nespadáme do typické skupiny "tři dny lež v klidu a budeš fit"
Zavelila jsem jednoznačně ...jde se k doktorce!
Tak rychle to nešlo...než jsme smyli pot a převlékli svršky...znáš to skoukli čtyřiadvacítku...   když jsme vcházeli do čekárny, chybělo málo do pravého poledne,
Dveře od ordinace otevřené. Strčila jsem tam muže....známe svoje lidi.
Vzápětí se ozvalo dvouhlasně  "obaadvaaaa"
Vpotácela jsem se ještě s kapucou na hlavě.
Sestra i doktorka v barevných pyžámkách ?  já myslela, že to nosí jen lékaři v cizokrajných seriálech.
Tak už to dorazilo i k nám, do reality HočoPočo ale milé to bylo :o)

No,  sestřička nás hbitě bodla do prstu. Aby bylo jasno.
A taky bylo. Já 6, zatím co můj muž CRP snad 60 ???
Ptám se jak je to možný, vždyť mě je hůř.
Slova paní doktorky o tom jak já mám jiný imunitní systém, protože jsem pořád mezi lidmi a jezdím v té naší MHD, že...zatím co můj muž pracuje z domova a tak vůbec...
Stejně je mi ještě hůř. K tomu všemu mám ještě výčitky svědomí. A na ty lék není. Hmm.

Z lekárny si neseme plnou igelitku krabiček.
Na některých je napsáno eL, na jiných Jé a pak máme i takové,  kde je eLaJé pěkně pospolu.

Můj muž uznal, že je nejvyšší čas začít marodit a zbytek dne jen spí a spí...s Holynkou

Mezinárodní den žen

když jsem si báchořila tento den...a to já pořád dělám jako bych nevěděla, že se v životě dějí věci, které my červíčci neovlivníme. Ale smiřuju se s tím, jen aby okolí bylo smířené.

Měla jsem prostě takovou tu představu...jak přece jen stihnu doplést ten barvičkový svetřík, víme.

(nebudu vkládat odkazy na svoje příspěvky...vlevo jest kolonka pletánky že) no když už jsem stihla Svetr Vánoční, posléze i Novoroční...a s takovým předstihem, tak coby ne svetřík MDŽ.

Tak jsem dnes prostě ...ač to bolelo...vypárala ten kus. A šlo to. I nahodit zpět oka.

Pořád si myslím, že se tím páráním proplétám k vyšší úrovni...no, hlavně chytat oči už umím...to si jeden vezme menší  číslo jehlic aby bylo jasno.

Takže tak.

 

Dostala jsem květiny...to v plánu bylo, to můj muž má v plánu svátek nesvátek a já jsem za to moc ráda. Včera jsem ráda nebyla, páč mi to bylo jasné, když se plížil s odpadkama..."ať tě to ani nenapadne" vyhrožuju ale on je gentleman.

Dostala jsem i velký kus zázvoru.

Tuhle jsem objevila jeho tajnou skrýš s čokoládama, takže houby zle.

Večer jsme se spravedlivě rozdělili o poslední šumák ACC a připili si.

Na zdraví !

 

 

A na závěr zpravodajství z Františkovek.

Dnes se tam zase děli věci ale

 kolegyně, která se tam lázní,  ví co mám ráda :o)

A protože mám ve virtuálních  přátelích různé duše, zjistila jsem už i kdo je autorem

The urban guerrilla knitting

¨

Tak hlavně lež v klidu

radí všichni.
Tak ležím.

A protože manžel  v neděli  skoupil půlku lékárny, beru i léky...můžu se "lekat" do aleluja.
Tajně doufám, že se  ta nemoc skutečně lekne  a budu mít  klid.
Ale polykám je.
Polykala jsem  i siroupek. Jenže, přesto že lahodí mému krku i chuťovým buňkám,  jsem ho  dnes vyřadila z repertoáru.
Nelahodí mým střevům.
Zjistila jsem to dnes dopoledne. Kdy jsem si  odkašlala. Ups.

Aby nebylo všeho málo, tak jsem bezmyšlenkovitě hrábla do misky s ořechy.
Moje alergie vykvetla téměř okamžitě.
Svědivé pupínky mám v obou loketních jamkách, na prsou a břiše.
Když se dle předpisu potím, je to "prima"

Bolí mě všechno. I vlasy.
I uši...je možné, že by dospělák měl zánět středního ucha ?
Oči pálí.
Nejsem schopna číst.
Ani plést.
Sleduju ale pořady v TV.
Znám předpověď počasí v celé europě týden dopředu...zpaměti.
Reklamy taky ....mohla bych psát nějaký bizarní test ...ti vaši jsou faaaajn ALE....a jak jako volááníí, ono je těch volání víííc ?....jen s tou vaginální mykózou mi to hlava nebere.
Ostatní raději ani nebudu komentovat. Představa, že marodí nějaké dítě a má puštěnou bednu celý den ...no nic. Předpokládám, že rodiče  jsou svéprávní a vědí,  že čeho je moc toho je příliš.

Aby toho nebylo dost jsem rozprskala nemoc po bytě.
Byla jen otázka času,  kdy se rozestoná i můj muž.
Bingo.
Když je třeba venčit Holynky, smutně na sebe hledíme.

Mimochodem Holynka, hned jak zjistila, že jsem marod !!?? ...ulehla mi k nohám.
V noci  lehá do postele  mezi nohy. Moje.
Není to pohodlné ale příjemné. Hřeje mrška.

Aby toho nebylo dost, rozestonal se i můj mobil.
Jaksi definitivně, pokud není napíchnutý nabíječce...nebo power bance.
Pokusem o restart jsem přišla o všechny kontakty.
Čili pokud čtenář trpí nezadržitelným pocitem, že bych měla vlastnit jeho telefonní číslo ať se neostýchá...můj mail je lydia11@seznam.cz. 

Aby toho nebylo dost, jak nejezdím do práce nevím jak se vyvíjí rodinné vztahy v rodině La. Chjo

Večer Den opřičníka.
Super a síla i na TV obrazovce !
Spravila jsem si oko.

Den opřičníka

ČT ART dnes 20:20....kdo milujete herce, zpěváka ...šílence... Karla Dobrého ...jako já :o)

Šíma

 

 konečně jsem ho ukecala...fotí se totiž " rád"  stejně jako já :o)))

 ...i s hodinkami :o)

 

Nela...radost ze hry ji zůstala...zadní packy ji klopýtají ale tím se nevzrušuje

 

 

tyhle pletánky bych nazvala rozpletánkami...párat budu chjo...a chytat ty malá oka..chjochjochjo

můj koktejl ...2až 3 krát denně

Přinesli mi ale kluci i lék z cukrárny :o)

Pinčes

a předtím do Sezóny na jídlo

 

Šímovo první oficiálně povolené Mojito :o)

Měla jsem pár svých fotek ...s pomocí selfie tyčky ale můj mobil je kaput ...bez nabíječky ani ránu.  Tom mu věnoval čas ale nevypadá to vůbec dobře.
Tak jen těch pár ..Elenka vařila v dětském koutku

 čokoládová tečka v Sezóně ... čokoládové kostky s višněmi

A pak se část teamu odebrala do tělocvičny ČVUT  odehrát rodinný mač.
Původně jsem chtěla jít,  vzít foťák...když už nejsem hráč ...ale nějak jsem se od rána necítila ve své kůži.

 

Pak ještě u nás, moc příjemné posezení u řízků. Hráči nadšeni
Víc takových setkávání !

Večer téměř 38C...snad jsem nestihla nikoho nakazit ufff