Nové brýle

 ...původně jsem chtěla pouze nová skla. Oslovením horlivé prodavačky hned u dveří optiky bylo jasné, že budu počebovat nové obruby. No, nutno podotknout, že ne každé rámečky mému obličeji sluší ...žádné hranaté ani masivní...ono je už málo věcí co mě sluší :oD...tak jsem si řekla, že by byly prima lenonky...

tohle krásné foto jsem si půjčila

 Ovšem nemjééli...a červené, to mjéli a kolik...uf...nakonec...cenna přiatelná...sleva na skla 50% ...a to se vyplatí....

 ...a zde jsou...takové trošilinku staromilské...jako babičky mívaly....a vidíííím krásně ....a jsou červené...a "Č"ervenou já mám ráda :o)

Chemie...

 ...zabírá, je mi líp.  Malý úklid a pak  jsme jeli za Mauškou. Nic veselého.

 Cestou domů se stavíme v CČM. (mám nové brýle...ale to až příště)  Připravuje se otevření nové části, nových obchodů a značek. Zatím, mezi zákazníky chodí dělníci v křiklavých vestách.

 Ale jinak je už znát změna k lepšímu, objevují se zde živé kytky a to je osvěžující.

 Naše oblíbená kafárna, tam  po nákupech chodíváme  načerpat energii z kofeinu. Má nový kabát ale na nových barových židlích se moc pohodlně nesedí...sezení celkově malé a stísněné...tipujeme mladý, vysoký a štíhlý designer...to by mě fakt zajímalo.

 Po kávě u dveří dostáváme dárek. Žluté růže....já i můj muž ...doma k nim přidám žlutý tulipán...ta dvojice nevypadala  pozitivně :o)

 A  tohle je tvarohový koláč bez mouky ...recept z mého oblíbeného blogu réve de vivre zde  a je mňamózní...přesto, že muž miluje ty co se sypou...tento je vláčný, peříčkový ...jede mu až  má boule za ušima.

 

A také jsem si řekla, že ....přesto, že výhled z balkónu není nic moc...občas nebude naškodu vyfotit. Takový fotokalendář hospodáře :o)

Když mám volno....

na oční klinice v HP mají krásné velké akvárium...zrovna probíhala očista...pán měl strašně tenkou ruku :o)

...mám pocit, že bych měla stihnout pořádně uklidit. A když je uklizeno, tak si toho voňavého bytečku patřičně užít. 

Z omylu mě vyvedl můj muž a slovně dokopa na oční kliniku. V poslední době nás podezřele pálí oči a já tušila, že budu počebovat nové brýle.  Pálení očí dle slov odborníka je prý z toho, že když se díváme do počítače, zapomínáme mrkat..."velké bulve"  :oD  Takže oči změřeny, 1,5 na každé očko plus jedno šilhavé dostalo cilindr. ...Pepa ready

Jo a šli jsme pěšky, k tomu jsem zase naoplátku slovně dokopala já mého muže. A když jsme se vraceli, zaujala mě ve výloze neviditelná židle. A tak jsme se vyptávali a povídali ale výši ceny jsme se nedověděli, bude mi zaslána na mail.

Odpoledne ještě sjedeme na nákup. Manžel nutně potřeboval jeansy

A když už stál u kasy, oči mi padnou na ceduli...akce druhý kus 50 % sleva. Sleva ze slevy ...bratru bundička za 800kč...zbytek večera pak sedím v pyžamu a bundě..i s tou cedulí.

 A ještě jeden nákup...boty z okousané krabice...chtěla jsem na jaro něco veselého. Všechny veselé měly buď podpatek, který se dá použít jako zbraň a nebo placky typu balerínky. Ani jedno není nic pro mne. Nejlépe se cítím na podpatku 3 - 4 cm....a jelikož jšem štará šena, ocením pohodlí a kvalitu...těhle "bačkůrek" ...jo a cena víc než příznivá ani jsem okem nemrkla...a koupím si barevné punčocháče  :o)

Návštěva Studia Eliška...

  

 ...je mou  dvojí radostí. Kosmetika, což se rovná relax. A ta druhá je prostředí. Vkus a talent pro dekorování pani majitelce rozhodně nechybí. Ve studiu již vládnou svátky jara.

 

Už při vstupu samotném dýchne na člověka moc příjemná atmosféra a starosti posílám na hodinu stranou.

Uvnitř se  pilně pracuje....zde je při práci pani majitelka Eliška Stárová :o)

Malé příjemné posezení ve dvoře čeká na lepší počasí. A samozřejmě návštěvnice zejména kadeřnictví.

 

V Elišce  se mi moc líbí ...tak si beru kabát z vodovodního kohoutku a těším se na příště :o)

A doma pořádné latte

 

a jedna úsměvná večeře, po dvou nočních nic víc :o)

Husopaska

 žinylková ...pamatuje ještě někdo? Tahle visela na zdi za babiččinou postelí. No, nejraději bych ji na panelákovou zeď mrskla i já ale kdybyste viděli výraz mého muže :o))) ...tak prý co to jeeeee ???? ..ne, nebudu to hrotit ale "zatím" jsem ji ledabyle hodila na náš TV koš. Připomíná mi mé dětství a tak trošku jaro :o)

Knihovna....

...či  spíš její výběr nám dal zabrat. Prošli sme několi bazarů i nafoukaných designových obchodů. Měli jsme několik požadavků a jak už to bývá z některých jsme museli ustoupit. Chvíli jsme si pohrávali s myšlenkou, že si ji necháme vyrobit na míru. Chvíli jsme uvažovali nad notoricky Ikea knihovnou Billa, jenže nebylo nám jejími uživateli doporučeno. Nemá úplně dovírací dveře a  prach a nečistoty jsou v ní stejně jakoby byla téměř otevřená. Otevřené jsme měli  a vzhledem k praktičnosti...dva psi ...jsme vybírali uzavíratelnou. 

Naše další  představa byla, že by knihovna mohla levitovat...samozřejmě ukotvená do zdi. Jenže, knihy jsou hodně těžké a báli jsme se tak riskantního počinu. Nakonec jsme tedy vybrali tuhle. Je na nožičkách. Trochu nám připomíná svou velikostí původní knihovny ala sekretář. 

Barva by se nám byla líbila i černohnědá ale báli jsme se zase, že nám opticky ubere kus pokoje. Prostě jsem nakonec ...když se tak ní dívám, zvolili takovou králikárnu ale proč si  nepřipomenout, že žijeme v panelovém domě :oD

A ještě, odrazovala nás hloubka 40 cm, nedá se nic dělat ale knihy jsou ve dvou řadách. 

Jednotlivé díly knihovny nám ale umožňují lepší třídění. Myslím, že bude sloužit dobře.

No a nahoru jsme si rovnou pořídili bílé sklo a koupili krásnou novou lampu, přidali staré obrazy. A už je to zase podle mého gusta...staré i nové...pěkně pohromadě :o)

Knihy zdaleka nejsou roztříděné. Při tom množství je to nekonečná práce. Občas se začteme, občas narazíme na tituly, které nám nic neříkají ale jejich názvy mluví za vše a tak je asi použijeme jako vtipné dárky :o)

 Knihovnu chci odlehčit umístěním nějakého obrázku či fotografie v rámečku. Na téhle jsou mí rodiče. Fotografie je zažloutlá a tak potřebuje rámeček v jiné barvě než bílá.

V rohu místnosti měla původně stát lampa ale nakonec jsme to vyřešili takto. Koupili jsme černý stojan na kytky...můj muž přihodil i novou konev na vodu :o)...a postavili jsme kytku, která nepotřebuje moc světla.

TAk to je zatím z našeho budování všechno.  Přeji všem krásné a pohodové dny  :o)

Balím knihy...

....do deníku Metro. Jsem tím známá. Tahle knížka mi uvízla v ruce při nekonečném třídění našich knihoven. Je brožovaná a tak stará, že ji rovnou v tisku ponechám. Nerada bych aby se rozsypala.

Při redukování naši knihovny mě paradoxně přepadá potřeba pořizovat nové knihy. V případě Valji S. bych ráda doplnila celou její tvorbu. A tak k již zmíněné knize a k dalším dvěma, notoricky známým titulům ..Skalpel prosím, Zlaté rybky...bych ráda pořídila všechny ostatní. Budu se muset porozhlédnout po antikvariátech, mám další osobní úkol a tak to má být :o)

V knize byla záložka...poskládaný novinový výstřižek...z viditelnés trany byla tajenka a po přečtení knihy jsem si řekla, že ji vyluštím....z druhé strany je rozhovor s Valjou S. Škoda, že nevím z které doby ale předpokládám, že by to mohlo být kolem  roku 1970.

V pondělí jsem si koupila MF. Činím tak téměř pravidelně. Tentokrát mě nalákala titulní stránka s Hanou Lasicovou. Dcerou známých slovenských osobností, Magdy Vášáryové a Milana Lasici. Nedávno byla hostem oblíbeného pořadu Show Jana Krause. A vtip ji tedy nechybí ....smysl po humor evidentně zdědila po tatínkovi a krásnu po mamince. Mě je moc sympatická...ten její projev a ľubozvučná slovenčina ...:o)

Vlastním její knihu Pravdivý příběh lži. Neváhala jsem a koupila. Prvním důvodem bylo místo děje ...jj milovaná Paříž. (pokud jste nebyli, nedoporučuji číst...nebo jeďte do Paříže a pak si knížku přečtěte )   Velká chyba ...jak by řekla "pretty women" ale byla , že jsem knihu nepořídila v mém rodném jazyce. Překlad do češtiny... nic moc.

No a zde moje novotou vonící, zatím rozečtená kniha Kateřiny Tučkové a její Žítkovské bohyně. Zatím se zdá, že se  čte sama, tak uvidíme.

dárek od Áji

Ája  byla naše jezevčice. Co je důležité pro dnešní příspěvek, že ji Michalka od malička  strašně milovala, vlastně to musela být láska oboustranná, protože Ája velice trpělivě snášela vodění na vodítku, leckdy i doma :o)  hru na Karkulku (fotku nemůžu najít ale budu na tom pracovat)

Když trávíme společný čas s  Míšou, vždy se řeč stočí směrem ke vzpomínkám na Áju, jaká byla, jak se ráda procházela ve sprchovém koutě (to dnes dělá Nelynka)

Ája ke sklonku svého života moc ráda četla knížky. Mělo to jednu nevýhodu, po jejím čtení byli na vyhození a to jsme v převážné většině udělali. No a  nyní, když uklízíme a (ne zcela úspěšně redukujeme) knihovnu, tak  jsme objevili jednu knížku, kterou také četla  ...ale naštěstí nedočetla...:o)

 

Je jen tak v rohu kousnutá. Můj muž napsal ke kousanci komantář a tak jsme ji dnes  Michalce předali.  Byla nadšená. Navíc věřím, že se ji jako vášnivé čtenářce bude kniha líbit, protože koně jsou její druhá láska. Ája nejspíš  věděla  co má Míša ráda :o)