Křídla Vánoc

V letech minulých už suché čekalo v pěkně vyrovnaných krabicích na balkóně a těšilo se na  zdobení. Letos nic. Nemám ani rum :o))) volný čas zabíjím spíš  háčkováním ( i páráním...jako zrovna včera večer ale nevnímám to jako neúspěch spíš posun vpřed) I mě napadla myšlenka, že by to letošní cukroví bylo háčkované :o))) to by nehrozil až takový váhový přírůstek a že ho zaznamenávám, mrzí mě to selhání ...hop dolů a hop nahoru to já rozhodně umím.  No a další příští svátky bych už nemusela pečení řešit...vlastně, koupila bych akorát ten rum :o)
Tak a v dnešní sváteční den jsme si vyrazili s pocitem svobody do kina. Svoboda končí tam kde začíná svoboda toho druhého...to je nutno tesat do kamene,  vedle nás usedají lidé v "našem" věku s krabičkami  křupavého jídla a..to mě pověz jestli se to fakt nedá vydržet? já tak ráda jím a fakt dost ale křupat a drobit v kině je patrně vnímám jako projev jakési vnitřní svobody ale já chci být sakra taky svobodná ! Vítala bych  alespoň jeden sál, kde se s prominutím nežere a nevysapává jídlo na podlahu.  Ale to už jsem celá já, v podobných situacích nemlčím... i ulevila jsem si slovně ...docela nahlas jsem situaci okomentovala a asi zabralo protože naši sousedé ihned po konci filmu ještě za tmy v sále vystřelili pryč. Neužili si ani závěr..Cestu. No a my si neužili začátek. Vidím to fiftyfifty.
Film Křídla Vánoc nás lákal krásnou písní...klipem.  Je inteligentní vánoční podívaná...to jsem vyčetla ale je to tak. Určeno těm, kteří věří v existenci  andělů ale možná pro ty,  co v ně nevěří... ještě víc! !!  Je o přáních...jen pozor, co  když se opravdu naplní ? psssst, nelze víc  prozrazovat, Lze ale říct, že film  je příjemný, neurazí, herecké výkony super, tváře mě milé ...nejvíc pro mě David Novotný ale uvědomuju si jak velké charisma má Richard Krajčo a Vica ...film se líbil mě i mému muži.

zbytek narozeninového  dortu...to aby bylo jasno, že jsou to řezy míša

Je 17. listopad. připíjíme zpožděně svatomartinským vínem, že   se vyplnilo přání žít ve svobodné zemi. I když máme  křeč z toho,  kdo sedí na hradě... jsem ráda tak nějak,  že jsou věci jak jsou. Jen kdyby šlo vyplivnout ze sebe tu totáčovku...to se ale nedá, ta je hluboko v nás, co jsme to zažili...jj lehkost bytí se nás už asi netýká a lepší to nebude.  

 

A moje vnučka se včera ptala "žiju ve svobodné demokratické zemi nebo ne? " ano ...zněla odpověď..."může mi teda někdo vysvětlit, proč mě teda xxxx  nutí nosit tak děsný  hadry  ?" :o))