KARE

 Chceš se ještě někam podívat? zeptal se mě muž, když jsme se vraceli z nemocnice. Odvezli jsme pacienta, který si šel sic na kraťoučko a dobrovolně lehnout do špitálu, nicméně špitál to je.
To jsme ještě nevěděli, že i další člen rodiny je v nemocnici a tak jsme rádi, že je pod dozorem ale od večera už  v domácí láskyplné péči. Musí si člověk neustále připomínat jak úžasné to je když jsme zdrávi a vůbec, že se máme a tak.

 Prostě stavili jsme se konečně v KARE-designovém nábytku. Je to další z kroků v hledání mé prdlé židle :o))) ještě pořád nemám vybráno protože mám jisté nároky a představu, že bude dominantní  v naší komunikační zóně a to není jen tak. A začínám se přes transparentní neviditelnou, šedou a černou klonit k žluté. Musí být vhodná k psacímu stolu ale  ne kancelářská, kdyby byla vhodná k občasnému sezení při mém hákování, bylo by to prima ale to už bych asi chtěla moc. Nebo ne?

 Takže zejména  decoprdlého nábytku i židlí je zde hojně. Něco bych si dokázala představit ale můj muž zase ne a to nejde to musí padnout do oka oběma. Jemu se třeba moc líbil skleněný stůl na skleněných kolech ale já vím, že Nela když nejsme doma tak po stole chodí, jsou na něm otisky paciček  a doma uklízím já, takže NE.

Jestli se chcete trošku uvolnit z upjatosti, načerpat energii, pobavit se tak navštivte KARE, třeba jen tak pro inspiraci.