I tak může vypadat partnerská symbióza :o)
Zatím jediná nalezená, ještě by se měla někde válet Snídaně šampiónů, společně ...doufám...s knížkou Groteska a Mechanické piano.
Vše můj top autor Kurt Vonnegut.
Ale zpět k této útlé knížce. Vlastním ji tak dlouho, že nepamatuje balení do denníku Metro, nepamatuje ani balení do starého vánočního papíru. Je tak stará, že pamatuje balení do igelitového ubrusu.
Nečetla jsem ji dobrých patnáct let. A náhoda tomu chtěla, že mi uvízla zrovna nyní v ruce. Je dobře si připomenout zločiny, nepěkné skutky a pardoxy skutečné války, když jeden řeší svou nicotnou v míru v teple domova. A potom. Po přečtení této skvělé věcičky si říkám, že když člověk má šanci prožít svůj život taknějak od A do Zet, rozuměj užít si mládí, najít lásku, založit rodinu, mít děti a dál a dál, těšit se z vnoučat a tak dále a tak dále..prostě až po to zet, je to vlastně obrovské štěstí.
To si myslím. A tím jsem našla svůj klid.
A můj muž pod vlivem mého nadšení pro autora (i ten klid) obstaral film Matka noc.
Moc povedené. Moc povedená symbióza :o) A potom, troufám si tvrdit ...životní role Nicka Noltna.
A na závěr 8 rad pro psavce :
- Využijte čas naprostého cizince takovým způsobem, aby si dotyčný či dotyčná nemysleli, že ho zbytečně promrhali.
- Nabídněte čtenáři aspoň jednu postavu, které by mohl fandit.
- Každá postava by měla něco chtít, byť třeba jen sklenici vody.
- Každý věta musí udělat jednu ze dvou věcí - poodhalit postavu nebo posunout děj o kousek dál.
- Začněte co nejblíž u konce.
- Buďte sadista. Ať jsou vaše postavy sebehodnější a sebenevinnější, proveďte jim něco hrozného, aby čtenář viděl, z jakého jsou těsta.
- Pište tak, abyste potěšili jen jednoho člověka. Když otevřete okno a začnete objímat celý svět, váš příběh dostane zápal plic.
- Nabídněte svým čtenářům co nejvíc informací v co nejkratší době. K čertu s napětím. Čtenáři by měli být v obraze do takové míry, že by byli schopni příběh dokončit sami, kdyby náhodou posledních pár stránek sežraly myši.
8 dokonalých rad... To se mi líbí :-)
OdpovědětVymazatže jo :o)
VymazatTy rady jsou krásně formulované! Neznala jsem je, moc děkuju.
OdpovědětVymazata já neznala tvůj velice zajímavý blog, to musím napravit :o)
VymazatKrásný...
OdpovědětVymazatAndy děkuji :o)
VymazatVšechno se mi líbí a rady..píšu :) teda kopíruji!
OdpovědětVymazatpiš a kopíruj, páč ty pisatelka :o)
VymazatAranelko, já čtu Remarquovi Stíny v ráji, když mám splín.
OdpovědětVymazatse mi vybavuje, jak popisuje, jako ho vůně pečených jablek a cibule zachránila od nečernějších myšlenek...
už je čtu taky :oDDD
VymazatSymbioza vás dvou (myslím tebe a Pepy)je obdivuhodná nebo snad záviděníhodná? Mým záchraným kruhem jsou také Tři kamarádi od Remarque. A Lydi, fotečku č.3 si z dovolením půjčím, na nástěnku ,-), i brýle jsou gut!
OdpovědětVymazatRadko děkuji:o) fotečku si půjč, jakou chceš...ty můžeš :o)
VymazatBezvadný. Já čtu Marguerite Durasovou, ale zatím jsem nenašla nikoho, kdo ji čte v těžkých chvílích taky.
OdpovědětVymazatLucie nejlepší je nemít žádné těžké chvíle :o)
VymazatA od Durasové nemám asi nic. Viděla jsem jen film Hirošima má láska