pátek 20. dubna 2012

Medvídek mýval....

 ...mi trudomyslnost neléčí. Spíš pořádné řádění v bytě.
Nic není na svém místě. Rozhodli jsme se se vším zbytečným rozloučit.
 Dnes byl zpopelněn archiv...a za své bere i má korespondence...od přátel...nějak jsme se v životě poztráceli...vzájemně. Může za to věc odmlky...myslím. Jiný důvod neznám. Prostě si tak putuji napříč sem a tam ...od Šumavy k Tatrám (přesně naopak)...a do Prahy...z Prahy na venkov a zpět...až se příště narodím zůstanu na své rodné hroudě...s rodičema a moje první láska mi zůstane...navždy. Nebudu se muset loučit a přetrhávat vztahy tak jako doposud. Protože, i když jsme si slíbili...svatosvatě, že nám se to nestane, že naše přátelství vydrží...překoná vzdálenost...někam vytěkalo. Ale co, jsou nová, možná a nebo právě kvůli tomu kvalitnější. S láskou je to stejné. Loučím se dnes s milostnou korespondencí...."Mám tě rád děvče!"..., tam stálo počítám stokrát ...i víc.
Za své vzalo i psaní od paní tchyně N 1.... s naléhavou prosbou ať jsem věrná jejímu synáčkovi a řádně o něj pečuji, že jednou poznám jak hodný je to manžel...ha tak jo ale dávno ne můj. Možná měla podobné dopisy psát i je jemu.
A tak likviduji psaníčka, není čas na sentiment...jeden si ale uchovám....začíná oslovením....Dcérenka moja.....
 Jak se tak valí čas...práce a doma práce ....zanedbáváme své blízké. Navštívili jsme dnes Marušku...s obavou o její zdravotní stav...ale zdá se s ohledem na svůj věk  v pořádku. Domů ji momentálně vzít nemůžeme, tak alespoň malá návštěva...místo buchty bonboniéra...snadjsme potěšili.
 I Holynky navštívili babičku...i ony nyní strádají....počebovaly by pořádnou prochajdu lesem...jen, kde vzít čas...dnes ani zítra rozhodně nebude..

..likvidujeme vše staré...opotřebované...a bolestně třídíme  knihy....ladíme budoucí barvy našeho hnízda...řešíme sezení i úložné prostory....sním(e) o kuchyni...těšíme se na zestejněnou podlahu (ta hotová v předsíni je báječná...i na odstín jsem  přivykla)...nová vestavěná skříň ukryla potřebné (děkujeme Tomáši..měls pravdu...bílá je nadčasová....a máš zlaté ručičky!!)..a samozřejmě počítáme finance.
Zanedlouho přijede dlouze očekávána návštěva na kterou se moc těšíme...máme motivaci hnout se z místa.

6 komentářů:

  1. Nu, velký obdiv. Jsem archivář tělem i duší a vyhodit něco písemného,knihou počínaje a dopisem konče, je pro mě činnost dost obtížná. Chci se naučit likvidovat,žel starého psa novým kouskům....
    Přeji plno dalších savebních úspěchů:-)

    OdpovědětSmazat
  2. Chvíli jsme s gabro čekal, jestli třeba...Ale je mi to jasné. Doře , že jste jeli za Maruškou, alespoň chvilka "klidu" v tom shonu, co máte doma.
    Těším se, že příště.....

    OdpovědětSmazat
  3. snažím se razit heslo: Co nemám, nepotřebuji..

    už se těším na nový look vašeho hnízda :)

    OdpovědětSmazat
  4. Ta chvilka zabolí, někdy ty konce mají v sobě i slibné začátky a tady se jich věřím dočkáte. Držím palec, nervy to jsou, ale ta změna :) těším se!!

    OdpovědětSmazat
  5. Aranel ,
    také mám podobné zkušenosti ;-)
    Rekonstrukci bytu v pokročilém stádiu těhotenství , rozvod , o spoustu materiálních věcí jsem přišla a ty co mi zůstali jsem většinou vyřadila - minulost , jen fotky dětí v albech ty pro mě mají velký význam.
    Začínala jsem nedávno opět skoro od nuly jen s nadějí a láskou a už te´d během pár let mám nový krásný domov :-)
    Přeji krásné nové začátky !

    OdpovědětSmazat