ale celý den se usmívám.
Ten sníh mi připomíná drobné, časem ...jakoby sněhem zaváté...epizody mého života. No dětství.
Raduju se z té nadílky.
Jako malá :o)
Na svižnou procházku jsem ale dnes nějak neměla chuť. A tak se dívám na historické zpravodajství ...sněhem zavátý rok 1967....
...a třeba v lednu 1970 cirskus v HočoPočo neodpočíval ale pilně trénoval...
...a u toho se zaplétám...ladím barvy...
Odpoledne se přece jen vydáme na cestu...
...přímo do centra ....
...vyzvedneme v pokladně lístky, které se mi díly modré knize obličejů :o))) podařilo ulovit odřeknuté lupeny ...
...dortíky a posezení u Myšáka....můj Azték a manžel Kubánský...oba slast pro čokoholiky :o)
Stihli jsme i nákup. Já prádlo za výhodné ceny. A když už jsem ušetřila, tak ponožky za plnou cenu...ale ty puntíky, žejo :o))
Večer vaříme pořádný hrnec zelňačky....s masem, houbami, klobásou....prostě musí mít říz.
A zvažujeme zítřejší výlet. Máme obavy z cesty....počasí.
Ahoj Aranel, Szidi ti malinko závidím, miluji její písně v jejím podání. Zasněžená Praha mne také nalákal, ale o pár hodin později.
OdpovědětVymazatIva
Koncert byl vyprodán velmi rychle a tak mě moc potěšilo, že někdo odřekl. Hned jsem zareagovala. Zasněžena Praha od tebe moc krásná fotodokumentace. Budeme se osvěžovat těmi příspěvky v horkém srpnu :o))
Vymazat