Sešli jsme se

na kožním.

Měla jsem pocit, že mám ve vlasech malé bradavičky se kterých se  v ordinaci vyklubali folikuly :o)

Objednala jsem i svého muže, který nějakou opravdovou bradavičku měl tuatam na krku.

Paní doktorka si s ním pěkně povídala a odstranila všechno co ze svého profesního pohledu považovala za důležité.

Manžel doma zjistil, že přišel o svou rodovou pihu.

Takovou měl jeho tatínek.

Nyní mu chybí.

Je mu smutno za tatínkem i za pihou :o)

Lemur na fotce je kalendáříček, který jsem dostala v ordinaci za statečnost.

 

Balkónový pohled na novou silnici. Chybí nám zastávka.

 Před barákem vyhlobená  velká díra přetrvává.

 Cestující Pražané šílí, běhají s igelitkami sem a tam. Muži, kteří pozbyli galantnost se mění v agresivní tupce, co by člověka (rozuměj ženu) raději zašlápli než aby ji pustili do dveří.
Ovšem jsou i světlé chvilky.
Třeba milý cestující s velkým zavazadlem je dobře naložen a humor nepozbyl. I vyfotit se nechal :o)

Dnes jsme si s manželem byli kopit Ježiška. Každým rokem si kupujeme voňavky.

Já jemu on mě :o))

Čuchali jsme statečně. Když to viděla sličná prodavačka, nabídla nám zrnkovou kávu aby se náš čich vyčistil. Načuchané vůně eliminovali.

Zabírá to dokonale.

Manželovi jsme opět  pořídili  Pradu :o)))

Já jsem objevila vůni, která mi připomíná  něco moc příjemného.

Ještě nevím co ale ta vůně mě vážně dostala okamžitě.

Musím to ale těch pár dní vydržet.

 

 

 Jednoruký Oceán....adventní foto č. 16.