Zadov

Takže, pořád jsme o Šumavě jen  mluvili.
Až.
Vykoukla na nás nabídka  z jednoho ze slevových portálu.
Holynky jsme k jejich velké radosti odvezli na naší (jejich) paní Volfové.
Vyrážíme. Zadov. Hotel Zadov. Ač hotely nemám ráda, nechala jsem se trošku dotlačit mým mužem.
Nojo budeme stejně pořád někde venku.

Po ubytování běžíme neorganizovaně do lesa. A užíváme si :o)

Pak jsme se rozjeli na Modravu. To nebylo moc příjemné překvapení. Takové město, jedno velké parkoviště.

Muž vzpomíná na své mládí. Vypráví příběh. Dnes je v domě restaurace a tak se tam jdeme podívat.

A abychom jen tak neseděli :o)....lívance s borůvkami ...s těmi se zde nešetří, je sezóna ! ...

...to můj muž měl jiné chutě...dršťková s rohlíkem a pivo

obdivujeme okolí

Cestou zpět na Zadov se na chviličku zastavujeme na Kvildě.

A pak už na večeři do hotelu

Večeříme venku na terase. Výběr z osmi jídel.
My ale na výběr nemáme. Stejně jako každý, kdo zde večeří poprvé dostane jedničku.
Jednička je řízek a brambory.
Ještě, že nepatříme k těm, co si smaží ty "svoje" řízky na  tři dny :o))
Jo a víno...příjemně pitelné...cena 2dcl 25kč.

Po večeři běžíme opět do lesa.

Kocháme se.
Sledujeme skupinku odrostlejších dětí jak šlapou do kopce a pak běží jako o závod dolů...kdo bude rychlejší.
Louka je skvělá tělocvična.
Už jsme zapomněli, jak to zní...když člověk běží po louce...takové neopakovatelné dusání.

Nacházíme v lese schovaný domeček.

Vracíme se skoro za tmy. Ještě na terase dvojka vína. Či dvě :o)

V jídelně bydlí želva v akváriu....chová  se k nám chovala přátelsky.

Na pokoji jsme si vyzkoušeli romantiku hořícího krbu.
A padáme. Usínáme jakoby nás do vody hodil