Můj muž myslel, že je to záměr a pravil "jako psychoterapie stačilo " :o)))
A tak po vydatném spánku jsme se pustili do přístěnku.
Tak říkáme místnosti bez oken. Je víc než tři metry dlouhá a necelý metr široká. Prostě nudle podél výtahové šachty. Inu panelákový člověk umí hledat rezervy :o)) ...jako my před pár lety.
Do přístěnku jsme pořídili regály a v době rekonstrukce tam přesunuli obsah objemných knihoven....a s nimi pak další a další ...harampádí...až místnost přestala plnit mou představu o přehledném prostůrku, kde bude mimo jiné mimosezónní botník...zásobárna čistících prostředků...kbelíčky...koště...vysavač....A vše přehledné aby člověk otevřel dveře a šáhnul.
S knihami je to tak těžké. Asi to znáte.
Před pár lety jsem pořídila svému muži čtečku knih. Od té doby opravdovou knihu téměř nečetl. Když nepočítám nové kousky od jeho oblíbených autorů, které jsem mu pořídila ...aby sbírka byla úplná.
Jali jsme se tedy dnes náš přístěnek redukovat. Nelítostně.
Jako motivaci jsem vykreslila vizi příjemné večeře v Mondi. Vůbec jsem všechno pěkně naplánovala.
A jak už to v životě bývá, plány se mění. Práce moc...ještě tohle i támhleto. Původní plán končil akci v 16:30 ale ve skutečnosti jsme skončili v 19:30.
No a ty knihy. Část ...těch co už nikdo nebude číst, manžel odvezl do sběru. Byl jich plný kufr.
Přijel rozzářený ...v dlani svíral padesátikorunu :o)
Pobavilo nás to i když je nám jasné, že tento obchod rozhodně není výhodný.
Další redukování knih na nás čeká. Je to tak těžké. Jak jste na tom s knihami vy ? jak to řešíte ?
Jo ....a stihla jsem i provětrat ložnici skříně a tak..... k večeři jsme měli omeletu a to se mi vždy vybaví film Slunečnice.
Mondi se odkládá na zítra...ale ten pocit z dobře vykonané práce, ten je ! :o)
Ahojky,
OdpovědětVymazatúplně chápu situaci.. Mám malý byt a také hodně hnih. Já knihy vyhodit neumím. Zkusila bych antikvariát nebo je pak daruji. Také jich mám hodně a bude mezi nimi hodně titulů, které vím, že číst nikdy nebudu..
Na druhou stranu se jedná jenom o "věci" a nemá cenu si s nimi zaplňovat zbytečně byt.
Krásný den a hodně sil. Eva
Vidím, že si si ,,naprávala,, stavce :-)
OdpovědětVymazatS knihami som už prežila to čo ty.
Keď sme sa sťahovali z paneláku, deti nám nepomáhali...dešifrovali sme to až neskôr...autistické črty, nedovoľujú ničím hýbať, meniť...
Preto sme bez triedenia deťom zbalili na kilá výtvarných, hudobných a iných prepotrebných pomôcok,a kilometre ich kníh, každý z nich mal vybudovanú knižnicu, aj Milo !
A paličky, črepy, kamienky, výrobky, výkresy...
Samozrejme na nefunkčnej povale, pri rekonštrukcii v stane !... atď sa začali knihy ničiť a preto začali kopy putovať do dedinskej knižnice, Milovi do družiny, susedom...ja som Milovi uvolnila spáľnu a mojich pár srdcoviek, aj so spiritualitou v dvoch, troch knihách, breviáre...skončili v banánovej krabici...a hľadáme kúsok, kde by sme to napchali k tým mužovým pokladom...a v zime mi pes a kocúr ,,schovali,, okuliare :-), nerada čítam a mám blog od apríla a čo je to čítačka ?
Aranel,
OdpovědětVymazatmy máme u nás na vesnici přímo na ulici pro tento účel určené 3 veřejné budky na muřích nožkách ;-)
Tam každý může odložit knížku, časopis, co už mu doma přebývá a další si jí může vzít, přečíst, vrátit nebo naopak vyměnit za jinou.
Občas tam jsou i knižní poklady !
Já sama mám odtamtud úplně novou knihu Skleněný pokoj a Burdu z roku 2000 ;-)
Takže jak vidíš knížek se také nedovedu zbavovat, i když bych tam měla také na výměnu něco ze své knihovny vrátit ;-)