Když to nejede

Návrat z dovolené.  Nebylo mi dvakrát a ten neustálý liják ve dne i v noci nevěstil nic dobrého. A taky že jo. Opět povodně. Nepříjemný stav. Naše domácnost pobývá v bezpečí na kopci, přesněji řečeno ve čtvrtém patře. Ovšem v práci, to už bude jiná. Ze zpráv se dovídám, že je provoz metra omezen. .
Nemíním stát venku v dešti před stanicí a informovat poprávu zmatené cestující. .Před rodinou se dušuju, že budu doma a  k ATB si vemu i neschopenku  Jenže pak jeden hovor s nadřízeným všechno změní. Nejedná se v mém případě o statečnost, rozhodně  bych to nazvala jinak. No nic, cestou si říkám, že pořád můžu vycouvat a hodit se marod i když taknějak nedůstojně.
A tak se složitě, stejně jako stovky ostatních prodírám Prahou až na místo určení.
Tam teplo, vlídno, hrnec horkého čaje a mikrofón. "hlášení pro cestující, vlaková souprava do stanice........."