Kiler

 Marně přemýšlím, kdy naposled jsem byla v Rubínu. Nekdy hodně dávno a kdoví jestli. Nemůžu si to vybavit i když to prostředí je tak typické.

Na představení mě pozvala moje kamarádka kulturožroutka :o)..já s radosti pozvání přijala a těšila se.
Začátek byl dejme tomu těžký. Těžké bylo pochytat nitky děje v záplavě cigaretového kouře, který v poměru velikosti studia, navíc v podzemí bylo ažaž. Herci během představení kouřili jak o život, někdy si cigaretu jen tak mimochodem předali z ruky do ruky a v tom už si připalovali další.
A tak po náročném v dýmu ukrytém začátku se hra začala  šíleným tempem ani se jednomu nechtělo věřit, zdali tento směr je to pravé. A bylo. Salvy smíchu nenechali na sebe dlouho čekat i přesto, že  Kiler svému jménu hanbu rozhodně neudělal. A koho všeho zavraždil bylo až k neuvěření :oDDD...

Tři  herci. Z toho známý ...mimo jiné seriálový...Roman Zach a dvě mladé herečky o kterých jsem v životě neslyšela ovšem jejich mimořádné herecké výkony byly víc než fascinující. Mám ráda, když se řemeslo vykonává se ctí. O to víc si cením, že Rubín je rozhodně maličké divadýlko pro pár lidí a hrát v tak intimních podmínkách tak silně a emotivně bylo obdivuhodné.

Představení a divadlo samotné nebude asi šálek kávy pro každého. Ale pokud jste odhodláni zažít tu divadelní syrovost na vlastní kůži, račte vstoupit a lístky si hodně předem zamluvte.
Jo a počítejte s tím, že během představení se fotit ani pořizovat videozáznam nesmí :oD