Dva ptáčky jednou ranou

 v posledních měsících nám v pracovním okolí  hodně komplikovali život ptáčci.
Poletovali v nepořádku, který zase tvořili ptáčci jiní. A že jich tady v poslední době posedávalo. Od doby co zavřeli dvě herny. Ve dne. A v noci ještě víc. Člověku se tak leckdy naskytnul pohled o který vůbec ale vůbec nestál.
Vyhlíželo to žalostně a beznadějně.
Ale dnes jsme zaznamenala změnu. Jak snadné !!! Vyloudil se mi okamžitě úsměv na tváři. Ta naděje na zlepšení !!!
Kdosi nainstaloval bodce v místech, kde se ptáčci povalovali. Ti okřídlení posedávali. A oboje s prominutím vyměšovali.

A zdá se, je tomu všemu  konec.
I když tuatam to někdo zkouší. Ale bude  to zřejmě hodně nepohodlné a  dlouho žádný nevydrží :o))

 

 

Tak a dost o práci. Náladičku výbornou je třeba šířit dál. Láskyplně uvařit svému milému.

 Tentokrát Stroganoff

Volný den nedělní

 

 

jediný mezi další sérií směn. Krom jiného jsme museli vyrazit do nákupního centra.
Koupili jsme si slamák pro radost. Ne na hlavu ale na zeď.
Koupila jsem si lněné šaty. Na sebe. Za tři stovky a to se vyplatí !
Ale hlavně jsme  vybírali dlažbu a obklady na WC. Puntíky mi neprošly :o)
Přemýšlíme nad vytuněným WC o bidet. Tedy dva v jednom. Nebo přidělat jen malé ruční sprchátko.
Má někdo zkušenost ?

Zdravý oběd u Uga. Miluju ty zelené fazolky. I grilované krevetky :o)
A pak rovnou k Hájkovi na kafe. A zmrzlinu :o)

 

A ještě pohled z balkónu. Bouří  

Hřišťovka

 

zbylo malé klubíčko krásného ručně barveného Merina od Zuzinick. A tak jsem přidala něco barviček Merina od Vlnapu a čepička je na světě. Pracovní název hřišťovka.  Ještě zvažuju zdali sovičkové knoflíčky jo nebo ne...ale co Elenka s maminkou rozhodnou samy.

Holly natěšená na focení. Nelynka jen tak přičumovala :o)

Hlásili

že bude slunečno a horko.  Možná i bylo.  Jenže to jsem po třech nočních spala. Vzbudila jsem se do temného odpoledne. . Tma.  Jen na obloze  světelná šou blesků.
Nejvhodnější čas na rozsvícení  našeho nového lustru nad jídelním stolem. Zvláštní pocit. Vždy jsme jedli u svíček a teď máme opravdové světlo....rovných šest. Menu už nebude tajemství, každý si uvidí do talíře. A svíčky stejně budou. Ty u nás od podzimu do jara hoří jako o život.

Budiž světlo

Svítí v místě, kde nikdy předtím.
Zářivý pocit, radost nesmírná !

Život je změna

tunika Sebago Cove

 Elenka totiž pojede poprvé k moři a nutně potřebuje něco na večerní korzování :o)

další kupovaný návod v AJ na Ravelry . A určitě budu podle něj plést i další modely. Je variabilní a střih myslím pěkný...vhodný na šatičky, tuničku. Příště můžu připlést i rukávky.
Výběr příze jsem přizpůsobila letním podmínkám, použila jsem Elian nicky, přesně dvě klubíčka. Jedno bílé a jedno melírované. 

 

Mám ještě dalších pár klubíček Elian nicky v jiných barvách. Mám tedy o čem přemýšlet.

á propros ...nedávno jsem četla toto:..kdo moc přemýšlí, vymyslí si  problém !  :o)))
A něco na tom bude. Tak chmury huš huš

Doma klid. Po třech denních ufff. Lepší to tento měsíc nebude. Plotna studená ale nestrádáme :o)

Je elegantní

tichý,  voní ale hlavně ....jezdí !

Do Drahau

jsme jeli popřát oslavenci k narozeninám (na fotkách ho nehledejte )

Mílo ještě jednou všechno nelepší, máme tě rádi !

Oslavili jsme i MDD a předali dárky holčičkám.

Grilování  !

Užili jsme si pěkné hravé odpoledne.  Všichni i Holynky

 

 

Jen ta dlouhá cesta...zasekaný okruh na několika místech.

Řídila jsem já...tam i zpět...nová řidičská zkušenost,  naštěstí bez boulí...taxikáři mají přednost !

 

A jedna krásná kytice, kterou bych si v květinářství nekoupila.

Od mé kamarádské sousedky. Moc děkuji Jarko !

Dva vousáči

na polštáři :o)

Jdeme do finále

 

Nový výtah je už v dohlednu....ufff.

Musím ale  konstatovat, že  období " nahoru-dolů"   nám přinesla do života nejen negativa. Venčíme psiska víc společně. A užíváme si to.

Zatím to ještě trvá a má to samozřejmě i prozaické pozadí. Hollynky ani jeden z nás sám nepobere. Nevypadá to ale Holly váží  12kg a Nela asi 10. Nejde jen o váhu jako takovou...je to živá váha.

Hůř je na tom určitě můj muž, protože když jsem v práci není zbytí. Musí jít dolů s jednou "taškou", vyvenčit a vystoupat do čtvrtého patra pro druhou "tašku" a znova venčit a opět nahoru.

Další zajímavou prózou je fakt, že  Holynky jsou zvyklé na noční venčení. A tak se stává, že o půlnoci korzujeme v okolním parčíku, zatím co za pár hodin...přesněji 4,5 vstávám do práce.

Čím mě ale překvapil můj muž je jeho galantnost v případě mých ranních návratů z nočních směn. Bála jsem se, že cestu sematam budu muset absolvovat sama, zatím co můj muž ve znamení sovy, bude spát. Tak nespí ale poslušně vstává a venčí se mnou aniž bych ho k tomu nutila.
K tomu se váže jedna vtipná příhoda.

Nedávno jsem totiž potkala jednu starší paní, která natrvalo nebydlí v Praze ale tuatam navštěvuje svou dceru. Známe se. Ptala se mě na mého muže,  jeho zdraví a vůbec tak jak se má....máme.
No a já jí  říkala, že jooo...je zdravý a v pohodě. Pak nás potkala při onom ranním venčení. Můj muž v teplákách..... které za normálních okolností vůbec nenosí, maximálně jen nadoma....byl ospalý napůlprobuzený, obličej pomačkaný (ti co chodí spát kolem druhé hodiny ráno určitě chápou tento stav v 7 hodin ráno)  vypadalo to  trošku, že spíš venčí Nelynka jeho,  než on ji.
Prostě v tomto "stavu" jsme potkali onu milou paní, která si nás podezřele a s nedůvěrou prohížela.
Já prostě toho svého chlapa strašně drtím, to je jasný  :o)))

Nelynka si na tašku tak přivykla, že si z ní udělala pelíšek. leží v ní...kdybychom šli ven aby byla připravena...sbalena :o)))

Holynka se nosí v mé sportovní fajfkové tašce...vypadá ...jako opravový značkový pes

 

Hluková  i zátěžová zkouška výtahu je provedena. Tak snad za pár dní....

Místo dovolené

Zřejmě jako  v jiných rodinách,  i u nás to "rozhoupání" pojedeme ? nepojedeme? ...kam a kdy?.... leží na bedrech ženy. 
Dnes mě ale můj muž překvapil.
Vkráčel vážně do naší komunikační zóny s diářem v ruce. I propisku měl a na rtech otazníky  "tak co? jak to letos uděláme?"
Říkám, nejdřív musíme pořešit Holynky. Milujeme je a pečujeme o ně s láskou ale jednou za rok zasloužíme společnou dovolenou ...rozuměj  jen my dva. (i s ohledem na fakt, že jsme loni pečovali o nemocnou Nelynku po operaci páteře a nebyli jsme nikde. To si nestýskám, naše péče stála rozhodně za to !)

 "Kam s nimi ? "prověřila jsem první vhodný kontakt, kde by byly naše dandí holky v pohodě. A tam by to prý šlo. Zojce jsem nevolala, protože už když jsem končila předchozí hovor, napadlo mě že je tady překážka. Holy má nádor na mléčné liště.
Řešení této záludnosti jsme odložili na "potom" až bude jezdit výtah. (To bude ...snad už...za pár dní)

Tentokrát telefonicky vznesl dotaz můj muž...zavolal paní doktorce, veterinářce. Ta mu rovnou sdělila důležitost operace a jedním dechem  dohodli termín...9.6.
Červnová dovolená tedy asi padá. No, hlavně aby byla Holly v pořádku.

"Jóooo, abych nezapoměl !!!! říká choť po chvíli ..."potkal jsem elektrikáře a přijde k nám příští týden. Vyřízne ten šlic....a natáhne kabel abychom měli světlo nad jídelním stolem "
Představa vyříznutého šlicu cca 1,5 metru v panelovém stropě, další kus zdi nespravené....a další a další "cosi" co jsme nedotáhli po rekonstrukci, protože jsme nějak pozbyli sil, rozpustilo mé představy o šplouchajícím moři a zpěvu racků.

Ale já se s představou  zdokonalování našeho příbytku smířila velice rychle. Co se toho týká....dovolená, nedovolená....jsem žena činu :o)))
  "Nakopla" jsem svého muže k další telefonické rozpravě s Michalem od Mišky blogové. Michal už v minulosti udělal nejen u nás doma ale i v domácnosti našeho Muže hodně práce. Spolehlivě. Michal byl ochotný nám s našimi požadavky pomoct jen řeší otázku auta.
A my ...nyní už oba ....moc spoléháme, že to klapne.
SNAD budeme mít dokonalejší bydlení. A potom...myslím tak  koncem léta....možná....bude i nějaká ta dovolená....tedy SNAD  :o)


P.S. fotografie červené telefonické budky je z jedné cukrárny, kde jsme si po tom všem plánování dovolené  obalili nervy :o)

Barování SPECIÁL

Často se stává, že se na mě obracejí lidé s žádosti o lístky na Barování.  

A také tak činím. Baření chtiví diváci přijíždějí z nejen z Čech a Moravy ale aj zo Slovenska :o)

 

Získat je ovšem, nebývá opravdu jednoduché. Těch hodin co jsem vyseděla na schodech před pokladnou MB bylo opravdu hooooodně.

Barování mi samozřejmě vždy za to stálo. (I za ta nová přátelství !!!)

 

V Malostranské Besedě je míst  pramálo. Sál je nabitý k prasknutí ... vtipně  tomu říkám "drsnější kultura" (zejména, když mi do víčka od objektivu někdo nasype oříšky nebo si odklepne cigaretový popel :o) (

Ovšem barovací večery zde mívají neopakovatelnou atmosféru a našinci dodají energii na několik dalších dnů či týdnů. Je prostě pro co žít :oD

 

Abych se ale nerozepisovala zbytečně dlouze.

Zde je nabídka.

Ne poprvé  se totiž koná Barování na Nové scéně ND 

 Užijme si Barovací večer se Sandrou Novákovou a Filipem Rajmontem a samozřejmě jejich hosty trošku jinak.

 

A to i  přesto, že  nám zde nikdo nebude klepat popel do klína ani ńám  nebude  tlačit své kolena do  zadnice a taky  patrně nikdo nás nepoleje svým nápojem....budeme prostě  sedět v pohodlí divadelních sedadel.

I tak bude  mít tento večer něco do sebe.

Program je pestrý (doporučuju se nepídit...milujte  překvapení nečekaného, stejně jako já :o))

 

P.S. čtvrtá řada uprostřed :o)