Matička poránu

 Po noční jsem většinou už dávno v posteli. Jenže já dnes konečně navštívila doktorku Evu. Odkládala jsem to pár dní ale dnes svítilo sluníčko tak krásně, že jsem cítila příliv energie a dostavila se dokonce chuť řešit resty. Taková příjemná pozitiva. Tak tfuj tfuj ať mi to vydrží.

Cestou od Evy  jsem vystoupila z tramvaje na náměstí Republiky. A ejhle trh. Nemůžu si pomoct, připomíná mi to dětství, dřív takových trhů bývalo. A ta směsice,   vůně kopru a květin, ovčích sýrů a různých jiných pochutin s pestrými barvami vyšívaných ubrusů. Neodolala jsem, chuť na spánek jsem zahnala vynikající kávou z ruky odborníka. Vykouzlil na mém latte  krásnou rozetu. Tak se pojďte projít se mnou

 

 

a jedna svatba :o)

 

 

znáte macrons?...já tentokrát odolala.....

...a domů jsem přece jen něco nesla...Miletínské modlitbičky k hořské kávě, jak nezapoměl poznamenat pan prodávající :o)..nedávno jsme totiž o jejich vzniku vedli doma vášnivou diskuzi...tak nevím...vymysleli to prý pánové, kteří sedíc u restaurantu sledovali sličné děvy jak s modlitebními knížkami pochodují do kostela :o)

 A když už jsem byla v centru Matičky, nedalo mi a nakoukla do Kotvy

 proč? ...pro krásnou povívanou na  tyhle krásný boty. Tedy jenom se podívat, protože ceny jsou závratné ale jednou ...aneb začínám šetřit nejspíš na tyhle....

 ...nebo ty ?...

 ...a nebo ? :o)))

Tony

je kadeřník,  takže  malá oslava s babi a dědou  byla na místě. A kde jinde než v  MONDI :o)

 Toníčku, přejeme hodně spokojených hlav :o)

Dnešní den se nesl v duchu slunce. Přálo i přátelským setkáním. Byla jsem obdarovaná, je to pro mě stav velice příjemný ale tak trošku se cítím vždy rozpačitě. Každopádně,  stejně jako  v příspěvku s názvem PUF posílám korunku na stejné konto. A zdravím Zachariáše a jeho milou paničku :o)

tláča

 

klamala obalem. Je krůtí a vynikající....jen ta cena...dokázala překročit i cenu krůtí šunky. Nu, co ...pochutnali jsme si :o)

Zábrany....

 

...částečně odstraněné a už se jezdí :o)

Lidé z paneláku

aneb proč sedět doma u TV. Jeden z nás posekal, druhý přinesl gril. Pohodový večer to byl. Povídalo se o všem možném. I o reklamě v metru. Té na jezdících schodech, která inzeruje nové knihy. A o tom jak silně působí na cestující. A ti si pak nemůžou pomoct a musí je kupovat :o)

 

Čekání....

 ...na Florenci.

Jedna oslava....

 

...narozenin. Bylo to prima, v kruhu rodiny a přátel. Grilovalo se a povídalo. Prostě jsme si to pěkně užili. Oslavenci přejeme ještě jednou všechno nejlepší ať ve zdraví užije vše včetně hravého dárku :o)

poprvé si Holynky rozuměli s Foxíkem, a pěkně se vyřádili :o)

 

 vařili chlapi :o)))

 

 A já si stokrát za den můžu říkat, že tento můj nový blog bude jen o mě a o tom co má ráda....a nakonec je skoro vždy o rodině, no není to k smíchu  :o)))

Kosmetika

...opět ve studiu Eliška. Podezřele zkracuju termíny objednávek :o)..a užívám si to.

Když to nejede

Návrat z dovolené.  Nebylo mi dvakrát a ten neustálý liják ve dne i v noci nevěstil nic dobrého. A taky že jo. Opět povodně. Nepříjemný stav. Naše domácnost pobývá v bezpečí na kopci, přesněji řečeno ve čtvrtém patře. Ovšem v práci, to už bude jiná. Ze zpráv se dovídám, že je provoz metra omezen. .
Nemíním stát venku v dešti před stanicí a informovat poprávu zmatené cestující. .Před rodinou se dušuju, že budu doma a  k ATB si vemu i neschopenku  Jenže pak jeden hovor s nadřízeným všechno změní. Nejedná se v mém případě o statečnost, rozhodně  bych to nazvala jinak. No nic, cestou si říkám, že pořád můžu vycouvat a hodit se marod i když taknějak nedůstojně.
A tak se složitě, stejně jako stovky ostatních prodírám Prahou až na místo určení.
Tam teplo, vlídno, hrnec horkého čaje a mikrofón. "hlášení pro cestující, vlaková souprava do stanice........."

Čistý vzduch

Bojujeme doma s prachem. I přesto, že bydlíme ve čtvrtém patře, zrušili jsme všechny otevřené police s knihami a samozřejmě koberce. Bojujeme s ním. Nejvíc s takovým tím jemně poletujícím, který před koštětem a lopatkou letí dopryč a tak musím vytáhnout objemný vysavač a vysát a vytřít. A druhý den můžu začít nanovo.

Prostě a jasně, uvažovala jsem  JÁ o robotickém vysavači, který se bude lážoplážo pohybovat u nás doma. Jenže cena těch kvalitnějších je nechutně vysoká a ty levné asi nebudou nic moc. Nakonec v jeho neprospěch rozhodl fakt, že zametací robot je hlučný. Prý. Tak nic.

Ovšem můj muž se nevzdal a pár týdnu vyvíjel ač mírný ale neustálý nátlak. Zalíbil se mu jeden reklamní tah. Jedná se o statický kus čehosi, co stojí v koutě, je zticha a krom toho, že mu svítí maličké modré světýlko nedělá nic. Tedy krom toho, že by měl  přitahovat prach.
A jako bonus bude prý vzduch u nás doma ionizován.
Tedy jestli jsem to správně pochopila. Tak mi (mu) držte palce jináč poletí.
Pokud bude mít někdo zájem, budu o  funkčnosti zázraku s modrým okem informovat.

Panelákovým psům...

...pobyt v krásné přírodě končí. Jedeme pro ně do Bíliny, cestou pravidelně sledujeme povodňové zpravodajství. A neradostné zprávy odlehčujeme hudbou.

Fotím fotím fotím....už i z auta přes čelní sklo...to je prostě posedlost

 

A už jsou doma....z tábora, krásně upravené ...ještě jednou děkujeme Zojo,..... spokojené a jaksepatří unavené a  strašně hodné  :o)