jsme se krásně vyspali. Nasnídali a pokračujeme v naší cestě dál. V horách nás baví dopravní značky s šálou.
Pokračujeme k nádhernému jezeru ...Lac Léman.
Trochu se projdeme. Vyfotím si krásný kruhový objezd a jedeme dá...
Německá dálnice...chvíli stojíme...pak zase svižně dál...jednou špatně sjedeme ...parkujeme na veřejně označeném parkovišti...hlavy v mapách, protože nevíme kudy zpět na dálnici...starší dáma v mercedesu si ťuká na čelo...jakože jsme blbí češi, pak ještě jeden další pán...je víc, než jasné že se blížíme k domovu. Tohle by se ve Francii stát nemohlo. A nám je jasné, kdeže se to asi láme...ty nátury...už žádné bonjour ani merci nejspíš neuslyšíme.
Když budeme mít štěstí, tak nás na ulici pozdraví soused.
Ne cizí lidé jako tam. Je nám z té situace smutno ale uklidňuje nás vědomí, že snad ještě ...někdy ...jednou...se vrátíme.
A kdybychom byli mladí, tak bychom vzali práci myčů nádobí nebo bych pletla čepice a prodávala na trhu ...nevím co a asi by to bylo hodně těžký, když člověk neumí jazyk ale zůstali bychom zde.
Ve Francii. Kdekoliv.
A jeden zvláštní strom u benzinky v Německu.
V podvečer doma.
Žádné komentáře:
Okomentovat