Vánoční svetr a "eN...ó"

 

ne nezbláznila jsem se.

Na vánoční svetr já mám zálusk každý rok.

Pravda až s přicházejícím podzimem. Jenže  v obchodních sítích mívají vždy nějaký moc červený, nebo málo červený, nebo malý, nebo kousavý.... Vzala jsem to letos do vlastních rukou. Koupila jsem si přízi...hurá slevám !

 Vlastně dvě. A ty budu  splétat.

Vlastně chybí ještě jedna červená třpytivá nitka ale asi ji nebudu přidávat. Nebudu se o Vánocích třpytit.

Dvojitě stačí. Plést ze třech různých přízí, to by mohlo mé pletařské nadšení opadnout.

I tak...velký svetr, to bude úkol nejspíš na celé léto, možná i podzim  :o)

 A vůbec...kdoví co bude....letos o Vánocích.

"eN..ó" tak přesně to se řešilo tento týden v našem baráku. Právě proto, že se našlo !
Za výtahovou šachtou, složeno v místě, kde mají nářadí dělníci, kteří nám vyrábí výtah nový.
Prý to udělal někdo z nich ale...popravdě, kdo si dělá eN..ó do vlastní práce ?

Tvůrce nevoňavého a obřího díla byl odhalen. Jen díky tomu, že v domě žijí lidé úctyhodní ...ač má každý z nich nějaké to "své" jsou všichni poklidní, rozuměj žijí tak ... skoro všichni v důchodovém věku. Ale..."eN..ó" by nikdo z nich neměl potřebu dělat zrovna v tom místě.

Jednoduchou dedukcí byl tedy tvůrce odhalen.
Snadno a rychle, byl to kamarád jednoho z nájemníků. Mladý soused potížista ze kterého rodiče radostí nevýskají si vodí do baráku prapodivná individua. A tušíme, že občas živel v našem domě i přespí. A nyní je jasné, že si i uleví.

Jak se linul odér domem...a víc a víc, víc a víc zvonili nájemníci u našich dveří. Žádali mého muže aby sjednal nápravu. A můj muž se samozřejmě provedl první pokus ihned ale neúspěšně.
Napodruhé se děli věci, křiku bylo jéje....ještě litr sava a barák jako nový. I za výtahem.

Celou tu událost popisuju protože lidé jsou pobouřeni, taky vystrašeni a neví co dělat.
Taková domovní hysterie.
Co ale každý ví, je  jak by se měli chovat rodiče....rodiče dospělého "fetky".  A já si říkám jak  snadné je soudit ale kdyby doopravdy člověk stanul před takový problém...co by dělal ?
V podstatě jsme rádi....ať už je to jak  chce.....že to není jedno z našich dětí. Že tento pohár hořkosti nemusíme pít zrovna my.

Dnes jinak v poklidu domova jsem odpočívala. Zaslouženě. A taky zahradničila pokud se sázení kytiček do balkonových květináčů tak říká.

A taky pletla (ne z tohoto klubíčka, které mě dojímá)
A také poslouchala příhody stoletého staříka, kterého čte můj muž. A chvílema ho to baví a pak vůbec ale moc pěkně mi jeho příhody převypráví.
A já ho moc ráda poslouchám, když pijeme kávu nebo spolu jíme nebo jsme tak vůbec spolu, rádi.