V sobotu ....

 ...jsme měli ráno vyskočit a mazat pro Holynky do Drahau. Ovšem to po Barování není snadná věc :o)). Naštěstí to všichni naši milí pochopili. Aby ne i oni dokud nebyla Elenka na světě navštěvovali tento skvělý kulturní počin, tak vědí a nezlobili se.

U nás v baráku pokračují práce. Vypadá to tam jako po boji. Celý týden odvrtávali dlaždice z podlahy, toho prachu. Tak dnes už se betonuje a až to vytvrdne tak se bude pokládat nová dlažba. Navíc ze dvou místností ...jedné úklidové a kolárny, která dřív sloužila jako kočárkárna, bude jedna velká místnost. Myslím a doufám, že dostačující na kola pro všechny obyvatele domu. Těším se i na novou dlažbu, kterou vybrali dvě milé dámy z našeho domu. Až bude hotovo tak vyfotím.

 

 Cestou jsme zažili něco jako ..Deja Vu...starý autobus. Přesně takovým jsme jezdívali na výlety se školou. A i když to pro mě znamenalo polykat prášky na nevolnost a v kapse pro jistotu šustit igelitovým pytlíkem, tak vzpomínky se nějak záhadně přefiltrovali a zůstala čirá radostná vzpomínka :o)

 

 

 

 V Drahau jsme si dali kafíčko a k němu se pomazlili s miláčkem malým, je to naše malé zlatíčko.

 Nyní bych byla ráda, kdyby zase přijeli rodičové s Elenkou k nám. Je třeba socializovat, zvykat na bábu a dědě víc a víc. Třeba se to hodí....no a hlavně se vzájemně užijem.

 Tak cestou domů z Drahau přemýšlíme jak užít zbyteček dne, než nastoupím do noční služby. Je krásné sluneční odopoledne, jsem zvědavá jaké je sezení venku v restauraci Al Mulino. Posledně a vlastě poprvé jsme tam byli až večer, kdy pršelo a seděli jsme uvnitř.
Na panském dvoře byla jakási akce. Známý hlas zpíval píseň Georgia...no jasně Darja, kterou známe ve spojení s Jazz Bluffers.

 Času moc není, tak sedáme na zahrádku a objednáváme si velkou pizzu....napůl. Baví mě obsluha...rychlá, vtipná a pěkně ošacená v zelené zástěře ...je to milé.

 A je fakt obří...těstíčko tenké jako palačinka, křupavé...všechny ingredience skvělé chuti¨...šunka od kosti, houby, marinované artyčoky a vše ledabyle posypáno celými lístky bazalky. Na stole přistála  láhev olivového oleje, to asi kdyby nám dostatečně rychle pizza neklouzala do krku :o))) K pití si Pepa objednal pivo a já karafu vody...v ní snítky čestvé máty a  měsíček limetky, to miluju. Sem budeme chodit často. Plánujeme sem pozvat i Toníka, který nedávno oslavil své dvacáté narozeniny.

 Za budovou jsou dvě ovečky, které hlasitým békáním vyzývají přihlížející aby je krmili. A děti krmí

 Tohle je obal ve kterém je schován účet za naše občerstvení....vtipné a stylové

 Al Mulino hlídá vodník....otočený zády, však já ho ještě nafotím, rozhodně zde nejsme naposled

Líbí se nám zde všem i Holynkám