Překážky....

 ...v cestě na dovolenou jsem nesla statečně. I když Pepa pracovně jednal a jednal nekonečně dlouho. Pak mi nahlásil, že v autě svítí jakási kontrolka a musíme kontaktovat servis. Už si ani nevzpomínám co všechno se po... než jsme se konečně vydali na krátkou dovolenou.
Cesta ubíhala, byla celá duhová a nebýt ještě pár služebních hovorů bylo by to báječný.
Jo a cestou se pořád ohlížíme na zadní sedadlo...no, nejsou ...prázdninují u Zojky ty naše Holynky..

V podvečer přijíždíme  konečně na Hanou.
Navštívíme Lucku a její rodinu. (není nad blogařskou rodinu :o)) Jestli čekáte fotodokumentaci našeho společného večera tak se nedočkáte páč všechno je tajný :oD...Ne jen prostě není nutno vždy a o všem blogařit...myslím. No, každopodně řeč nevázla, pojedli jsme vynikající masíčka  z pojízdného kamene :oD mňam....popovídali, popili a po setnění se vydali na romantickou procházku po zahradě...počítat hokaida a cukety ...prostě balzam na nervy, to si rádi zopakujeme :o)

 Spali jsme jako mimina...ten vzduch prostě. A ráno si Karolínka s Pepou padla do oka a vařili s myšičkou kašiku ..je  prostě báječná :o)