Google+ Followers

Google+ Followers

sobota 26. ledna 2013

Jak zaháníme smutek


 Události v našich životech  se jen málokdy dějí tak, jak bychom si  přáli. S tím se člověk musí porovnat, smířit a pokusit se hledat pozitiva. My je hledali v Drahelčicích v přítomnosti dětí. Těch dospělých i malých :o)
 A nedá se nic dělat, došlo i na sladké. Obyčejná buchta z nápadité silikonové formy může vypadat docela luxusně, co říkáte?



Elenka

 


Michalka

Michalka u počítače
ségry :o) (to ofotila dnes maminka)

Nikolka
 A jeden bonus,  maličký soused. Narodil se tři dny po Elence. Moc se všichni těšíme  až ti dva  povyrostou a budou si spolu hrát na zahradě.  Také je moc prima, že  sousedky - kámošky, užívají mateřskou  :o)



11 komentářů:

  1. Aranelko, bohuzel nektere veci nelze zmenit a jine az za urcitou dobu, tady ale alespon existuje nadeje. Fotky deti jsou uzasne!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kateřino děkuji. Učíme se v nové situaci žít a asi si ještě užijem...hlupáctví, arogance a becherovkového odéru rozhodně.
      A děkuji za pochvalu, fotím ráda a někdy až moc :o)

      Vymazat
  2. Miminka jsou překrásné. Buchtu jak je krásná bych asi nedokázala sníst a líbí se mi, že umíte hledat pozitiva, když negativa někdy změnit nejde. Držte se všichni.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ayo moc tě zdravím. Buchtu jsme vezli sebou, tak není vyfocená nakrojená :o) forma je silikonová a moc hezké se dají koupit zde http://www.peceniehrou.sk/sk/produkty/silikonove-formy-babovky/ už mám doma i růži :o)
      Pozitiva...ač pesimista...se pokouším hledat odjakživa. Někdy mám i úspěch :o)

      Vymazat
  3. Aranelko,
    krásně ten smutek zaháníš :-)
    A ty a pesimista , nevěřím!
    Fotky úžasné !
    Také jsem měla to štěstí a při druhém těhotenství , stejně těhotnou sousedku a kamarádku na proti přes chodbu.
    A naše holčičky se od raného věku spolu pár let kamarádily , teď už je vše jinak, ale bylo to moc fajn!
    Jen tak v pyžamu přes chodbu na ranní kávičku , kolikrát jsme ani ty dveře nezavírali ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilonko moc jim to přeju ! Mám podobnou skušenost jako ty a nejvíc vzpomínám na společné výlety a také noční ...tajné...pečení cukroví :o))) a chystání vánoc i vzájemné hlídání capartů :o)

      Vymazat
  4. Aranelko,já nechápala jaký to smutek...až po přečtení tvé reakce na první koment mi to docvako :-) .Dlouhé vedení.
    Fotečky máš krásné jako vždy.
    Jak se daří "Maruše"?Dlouho jsi o ní nepsala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Miško, no ono je to spíš sklamání než smutek, pravda. Ale je to odrazem naši společnosti a asi si to zasloužíme, zvolili jsme si "to".
      Maruška je na tom samozřejmě hůř. Před Vánocemi přestala komunikovat i jíst. Nyní je díky péči sestřiček...přestěhovaly ji do pokoje hned naproti sesterně aby byla po ruce..lepší. Pije nuridrinky. Navštěvujeme ale nefotím ani nepíšu, není to snadné. Poslední naše náštěva...před třemi dny se mi zdála lepší a vzali jsme ji na vozík, na prochajdu, snědla dokonce půlku chlebíčku se šunkou. Těšíme se z úplných drobností, vlastně nejvíc z toho když nás pozná.

      Vymazat
    2. Aranelko,"už jen to,že Vás pozná"zní tak smutně.Objímám tebe i Pepíka.

      Vymazat