čtvrtek 12. června 2014

Když je horko

V několika posledních dnech jsme zaznamenali jakési emoční hupy. Hup sem a hup tam. Abych se až tak (rozuměj aby se mnou nebylo houpáno) nerozhoupala, řekla jsem  rovnou NE. To už ve svém věku umím. A rozhodně rozhodné...a můj hodný muž se trošku podivil. No ano následují sic pak výčitky ale stojím si za svým. I když to bolí. Počítám s tím, že to bude bolet. Tak.

 Jsou to výhody,  když je váš vnuk kadeřník.
Užili jsme si ...nejvíc asi kombinaci masáže hlavy a masáže těla, protože při mytí hlavy sedíte či spíš ležíte v takovém prima pohyblivém křesle. A to bych já vydržela klidně několik hodin.
Moc se mi líbí zdejší  prostředí...bych si dovedla představit jak by se mi v něm bydlelo. S malými úpravami moc dobře. A jako bonus klimatizace  což v nynějších horkýc dnech je veliké plus :o)
A oběd. Je škoda si v nových vlasech stoupnout za plotnu. A ty vedra, že...to se moc vařit nedá. Doma vyrábím akorát smothie.
Na čem nyní ujíždíme. Na Sumovi. Já konkrétně na maki s avokádem. Pepa slupne bento, já mu vyďobu ještě kompot.
A nebo vysedáváme na kolotoči
A pak opět co práce. Pár dní horka dělá s cestujícími divy. Několika jsem musela pomoct najít cestu domů protože si nepamatovali kde bydlí. A tak obsah kabelky musel ven. Karty a kartičky abychom se společnými silami dopátrali k názvu ulice a pak už vyhledat optimální spoj.
Někteří zase zapomínali krom hlavy různé věci. Třeba tohle štokrle. Ještě, že existuje facebook...vyfotit zveřejnit a pořádat pražské přátele ať sdílí...výsledek zaručen....už je doma u maminky :o)

1 komentář: